spá[17r]číslo strany rukopisuní a o bdění, takto učí, aby vždy člověk prvé usnutie na pravéj straně učinil, potom, když libo, móž sě na levú obrátiti. Také neroďte ve dne mnoho spáti a najviecě, když želudek prázden, jako v mešnú hodinu, neb sě od toho spánie studená nemoc stává. O tom mistr Ipokras praví, neb jest jako smrt obyčen a přirozen, aby v noci neběhal a dne nezameškal na jeho diele, totiž aby ve dne dělali a v noci spali. V znak nikdy nespěte, nebť od toho padúcie nemoc bývá.

O pátém, to je o tvrdosti v životě, učí, aby sě člověk horkého povětřie choval, nebo člověk bude měkek. Také sě jest varovati veliké zimy, nebo svieže mokrost, a tudy želudek tvrdí.

O šestém, to jest o smutku a o veselí, aby sě člověk choval přielišného veselé, nebo velikým veselím srdce sě otvoří a dušě vystúpí. O tom praví mistr Galienus, že viděl, ano jeden směje sě umřel. Také sě stává od velikého hněva nebo smutka, nebo smutek raní srdce a odtud sě nemoc stává. O tom praví mistr Avicena: Veliké sě radosti chovajte a také smutka při sobě přes noc nejmějte nikakéž.

Toť jest těch šest věcí, na nichž každého člověka zdravie leží. Toť jest vybráno ze všech lékarských knih s krátkými slovy. A ktož proti tomu mluví, ten nenie lékař, ale jest klamař, neb mluví proti Ipokrasovi a Galienovi a mistru Aviceně.