Adam z Veleslavína, Daniel: [Předmluva k Čelednímu ďáblovi]

Praha: Adam z Veleslavína, Daniel, 1586. Moravská zemská knihovna (Brno, Česko), sign. ST1-0160.768 přív. 2, A2r–A5r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

E-edice byla připravena díky podpoře programu Strategie AV21 s názvem Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura, identita.

<<<10<A2r–A3rA3v–A5r>>10>>
Skrýt ediční aparát

[A2r]číslo strany rukopisu

Ačkoli vždycky každého věku veliké naříkání bývalo na neposlušnost, nepoddanost, nevěru a jiné nespůsoby čeládky, však za naších časův nejvíce takových žalob se všech strán proslejcháme. Nebo čim svět tento blíže přichází k svému skonání, tim se více zlost mezi lidmi jak ve všech stavích a řádích, tak v služebné čeledi rozmáhá. Pročež v přísloví přišlo, že věrný a povolný čeledin jest nyní tak zřídka vídaný[a]vídaný] widáný pták jako černá labuť a bílý havran.

Z mnohých příčin ta zkáza pochází. Jedno, že takoví služební obyčejně bývají chudých rodičů děti nedbánlivě zvedeni a v rozpustilosti, zahálce, bez bázně a ká[A2v]číslo strany rukopisuzně odchováni: jakož vídáme[b]vídáme] wijdámé, že mnozí chudí a potřební lidé nejrozmazaněji své děti chovají a největší jim uzdu pouštějí. Jest pak dětinské zvedení grunt a základ všeho potomního života a má na obě straně velikou moc. Nebo čemu kdo z mládi buď dobrému, aneb zlému obvykne a v čem zroste, k tomu potom schopný a náklonný bývá i v dospělejším věku, tak, že mnohých mladá nákvasa ani v šedinách neopouští, až je i do hrobu provodí. Čim zanova hrnek navře, tim zapáchá, až se rozbije.

Druhá příčina jest zlé tovaryšstvo. Nebo mnohý, jsa prvé od přirození k nešlechetnostem náchylný, ačkoli prostřední kázní k tomu se spůsobil, aby což le[A3r]číslo strany rukopisupšího jest a chvalitebného liboval a dobrým zvedením přirozené vášně drobet ponapravil, však dostana se mezi jinou čeládku nešlechetnou, nakazí se od ní, a jakž vidí, že ona činí, tak příkladu jejího následovati hledí. Sirach pověděl, že kdož se s smolou obírá, zmaže se od ní. A jiné přísloví zní: Kdož často s kulhavým chodí, naučí se od něho kulhati. Tak nejeden čeledin bývá sprvu dobrý a volný, že by ho třebas okolo prstu obvinul: hlediž po malém času, jakž se s čeládkou sousedovou seznámí, an hned větří a rohy na se beře, že, jak před tim byl poslušný a poddaný, tak potom bude nepoddaný a zpurný. A že pak vždycky více bývá zlých než dobrých, pro[A3v]číslo strany rukopisutož

X
avídaný] widáný
bvídáme] wijdámé
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 3 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).