[Kapitola]text doplněný editorem I

O svatokupecství

Mistr Hus

Svatokupecství, jenž se rozmnožilo, aby věrní tupili, od něho se ostřiehali a také zda by kteří svatokupci se pokáli, chci s boží pomocí o svatokupecství psáti kniežky. A že svatokupecstvie jest kacieřství a že zlí dobré za kacieře mají, protož dobrým na výstrahu a na potvrzení a zlým na polepšení chci najprvé položiti, co slove kacieřství, aby lidé poznali, jsú li ti, kteréž oni nazývají, kacieři, čili sami sú kacieřstvím poraženi.

Věz, že kacieřství jest učení bludné, svatému Písmu odporné, neústupně bráněné. Tak vypisují kacieřství, a zvláště sv. Augustin. Ale že by sprostnému bylo těžko brániti, neb řekl by někto, že by kacieř nebyl nižádný, kdyby spal aneb mlčal neb v tu dobu kdyby pravdu mluvil, a také že by němý, drže blud kacieřský, neb člověk, jenž neučí bludu, ač drží, nebyl kacieřem. Protož k rozumu lechčejšímu diem, že kacieřství jest držení neústupné bludu proti Písmu svatému. Diem „držení bludu“, neb bez toho nemuož býti kacieřem. A že držení nemuož býti bez přivolení, protož nemuož býti v člověku kacieřství, jedné ač k bludu přivolí. A tak kacieřství, jakož i každý hřiech smrtedlný, má hniezdo a založení v srdci, to jest u vóli srdečné. Jakož die Spasitel, že z srdce vycházejí myšlení zlá, vraždy, cizoloství, smilství, krádeř, křivé svědecství a rúhaní. Aj, teď dí, že rúhaní, jenž jest kacieřství, z srdce pochází. Z toho máš, že nižádný člověk ani Pán Buoh nemóž člověka bez jeho přivolení kacieřem učiniti. Druhé z toho máš, že kacieřství není, jediné v duchu rozumném, kterýžto duch vuolí stojí proti pravdě Písma svatého. Neb poněvadž každý hřích smrtedlný jest v duchu rozumném a každé kacieřství jest smrtedlný hřích, tehdy každé kacieřství v duchu rozumném. Dále řečeno jest, že kacieřství jest držení neústupné, to jest jehož člověk nechce ustúpiti za některý čas aneb nikdy. Neb ač by člověk držal blud, mně, že by byla pravda, ale tak držel, že jakž by