[Sermo de s. Trinitate]text doplněný editorem
Benedicat nos Deus, Deus noster, et benedicat nos Deus, et metuant eum omnes fines terre. cizojazyčný text Tato slova, jenž sem já propověděl latinským hlaholem, ta se píší v Žaltáři a ta se česky vykládají takto: „Požehnaj nás buoh, buoh náš a požehnaj nás buoh a bojte se jeho všechni konci země.“ V těch sloviech učí nás svatý David, čso máme věřiti a čso žádati, nebo zajisté den slavný božích hoduo třikrát do roka čstíme. Prvé chválíme ocse všemohúćieho na božie narozenie neb na Vánoce a proto, že jest ráčil k nám poslati syna svého. Druhé chválímy syna božieho na Veliku noc proto, že ny svú svatú krví vykúpil a diábla potupil a věčnú smrt shladil. Třetie chválili sme svatého ducha v síž neděli na letniće proto, aby ny svú milostí osvietil, až by někto pak řekl: „Když trojí hod boží světíme, tehda sú třie hodové.“ Protož dnešní den chválíme svatú trojici v jednotě, to jest ocse i syna i svatého ducha, aby každý potom věděl, že ti třie, otec, syn, svatý duch, jest vše jeden buoh, a to slóve svatá trojice. Také slova ta zpievali sme na jitřní, a chtěl bych to rád věděti, by je každý člověk uměl? Jest velmě dobrá modlitva a dobré žehnánie, ale v tom třikrát buoha menujě, chtě nás naučiti, čso máme věřiti. Nebo die svatý Řehoř: „Člověče, máš věřiti, že jest buoh otec, buoh syn, buoh duch svatý , a ty tři osoby jsú jeden a pravý buoh.“ A to má věřiti každý člověk, ktož žádá spasen býti.
O tom, že otec, syn a svatý duch jest jeden buoh, máme psáno na mnohých miestech svatého písma v Starém zákoně.
Najprvé na stvoření prvého člověka pověděl buoh ocsi , k synu a svatému duchu: „Učiňme člověka k uobrazu a ku podobenství našemu.“ Toho jest nemluvil k anjelóm ani kterému stvoření, neb stvořenie nemóže ničs stvořiti. A protož když jest řekl „učiňme člověka“, ukázal nám svatú trojići . A když jest řekl „k našemu podobenství“, ukázal jednotu svaté trojice .
Druhé znamenie máme anjelské, ješto Isaiáš slyšal, ano anjelé v nebesích zpievají a řkúce: „Svatý , svatý, svatý hospodin, buoh náš.“ V tom znamenává se svatá trojice, že třikrát sú řekli „svatý“ , a v tom, ješto dějí „hospodin, buoh náš“, znamenává sě pravá jednota svědečstvie také syna buožieho. Na to máme, ješto jest pověděl svým apoštolóm a řka: „Děte po všem světě a krščěte všichny lidi ve jmě ocse i syna i svatého ducha.“ V tom jest dosti svatá trojice ukázána.
Také muožem mieti svědečstvie na mnohém stvoření. Prvé na studnići , od niež de potok, a potom bude řeka, avšak jest vždy jedna voda. Takéž otec a syn a svatý duch jest vše jeden pravý buoh. Druhý příklad máme na ohni, v němž jest trojie věc: oheň, horkost a světlost, avšak jest jeden oheň. Takéž na slunci jest světlost, poprslek a horkost, avšak jest jedno slunce. Takéž otec, syn, svatý duch jest jeden buoh.
Opět jeden mistr Averois praví, že naše duše má trojí věc v sobě: rozum, pamět a vóli, avšak jest jedna duše. Takéž ve třech osobách jest jeden buoh nerozdielný . Jakož praví mistr Johannes: „Nemáme řéći , by byli třie bohové, ale jeden buoh pro jednotu bytenstvie a pro tři osoby v tom pravém božství .“ Opět praví mistr Averois: „Hrom a rozedřenie a blýskanie oblaka, všě sě zajedno stane, však najprvé blýskotu uzříme, potom hrom uslyšíme.“ A to jest potom, že móžem spieše uzřieti než uslyšeti. Takéž buoh otec hřmí, syn boží blýská, duch svatý zažehuje , a vše jeden buoh a jedno božstvie. A v to máme sprostně věřiti a nevelmě
