čásek, -ska/-sku m.
k čas
1. expr. čeho čas, konkrétní okamžik v čase, kdy se něco děje
2. expr. čeho časový úsek, doba, období; fig. čí doba něčího života, život
3. krátký časový úsek, kratičká doba, chvilka, okamžik
Dolož. též jako vl. jm. osob. Čásek. Sr. hodinka, nápast, okamženie 2
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
čásek, -ska, -sku, demin, z čas. — Jakž (Kateřina) uzře ten czaſſek, ež sě ľudé rozbrojili běchu Kat. v. 946. W ten czaek t. v. 1396. W tom čáſku porodu jejie řekli sú in ipso autem momento Kladr. 1. Reg. 4, 20; v každý czaſſek bolesti jeho přispářejíc per momenta singula Mus. 2. Mach. 9, 11. Neb ješťe maličko niekteraký ċaſek přijde modicum aliquantulum Kladr. Žid. 10, 37. Že velmi w kratky czzaſek móž člověk zaslúžiti královstvie nebeského Kruml. 197b. Maly ċasek přijide Baw. 138. Na malý ċaſek Kladr. 2. Par. 35, 15; na malý čaſek ad momentum Pernšt. Isa. 26, 20; na malý cžáſek Ben. 1. Esdr. 9, 8; w malem čaſku in modico Pernšt. Isa. 29, 17. Příde czaſek maličký HusPost. 84a. Malytky czaſek Alb. 71b. (Kristus) zde byl czaſſek newelyky Kat. v. 1985.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
čásek, -ska, -sku m. (demin. z čas) chvíle, chvilka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.