zlo v. zlo¹
MSS chybně interpretuje nesporné substantivum (neutrum) a sporné adverbium zlo jako homonyma
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
zlo¹ zpracováno v MSS zlo¹
V MSS uvedeno s chybným rodovým zařazením. MSS chybně interpretuje nesporné substantivum a sporné adverbium zlo jako homonyma
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
zlo² zpracováno v MSS zle
MSS chybně interpretuje nesporné substantivum a sporné adverbium zlo jako homonyma
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
zle, zlo² adv. zle, špatně, hrozně, ošklivě: zle činie, ktož často přijímají; zle užívati čeho špatně čeho užívat, zneužívat; zle mluviti zlořečit; zles se tázal se zlou ses potázal, nedobře jsi činil; ač zlo řéci ač odporno, hrozno říci; neprávem, omylem: kteréž on jest zle otsúdil
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zlo¹ m., zlé, -ého zpodst. m. zlo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.