zle, zlo² adv. zle, špatně, hrozně, ošklivě: zle činie, ktož často přijímají; zle užívati čeho špatně čeho užívat, zneužívat; zle mluviti zlořečit; zles se tázal se zlou ses potázal, nedobře jsi činil; ač zlo řéci ač odporno, hrozno říci; neprávem, omylem: kteréž on jest zle otsúdil
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
