skázati, -žu, -že pf.
zkázati, -žu, -že pf.
k kázati
co přikázat, uložit
na koho odkázat pohledávku (sr. StčS s. v. „otkázati“ 6)
dial. mor.-slez. (o soudu) s větou obsah. rozhodnout nějak, vyřknout nějaké rozhodnutí
dial. mor.-slez. co komu přiřknout, přidělit svým rozhodnutím
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
zkázati, -žu, -žeš dok. potrestat, pokárat; napravit, ukáznit (
v. též skázati)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zkázati dok. = v kázeň přivésti, potrestati, pokárati; k dobrému navésti, napraviti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.