skázati, -žu, -že pf.
zkázati, -žu, -že pf.
k kázati
co přikázat, uložit
na koho odkázat pohledávku (sr. StčS s. v. „otkázati“ 6)
dial. mor.-slez. (o soudu) s větou obsah. rozhodnout nějak, vyřknout nějaké rozhodnutí
dial. mor.-slez. co komu přiřknout, přidělit svým rozhodnutím
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).
skázati, -žu, -žeš dok. ukázat; vypovědět, vylíčit; prohlásit, oznámit, zvěstovat; přikázat, nařídit, uložit; —
skázati sě ukázat se, objevit se (
v. též zkázati)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
skázati dok. = ukázati; (o někom) = vyprávěti; — přikázati, oznámiti, zvěstovati; — skázati sě = ukázati se, objeviti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.