z, ze předl. z, ze: (s gen.) z kořen ze základů, zcela; z rok do roka každý rok, rok co rok; ztepati koho z čeho zbít koho pro co; děkovati komu z čeho za co; slaviti koho z čeho oslavovat koho proč; z peněz za peníze, pro peníze; z dávnieho času od dávných časů, odedávna; z stara dávna odedávna; z dětinstva od dětství; ze jména pod svým jménem, nikoli anonymně; ze jmene zvlášť; obzvlášť; povolati koho ze jména jménem; z práva podle práva; z slova podle názoru, pojmu; z zákona podle zákona; to, což z stránky jest co je částečné, nedokonalé; někdy se předložka opakuje: z veliké z své pýchy

z praep.; z peněz = za peníze, pro peníze; z práva = po právu

jz-, z-, stsl. izъ, psl. jьzъ, dochováno jako předpona v několika jménech vlastních.

z- v. i vz-

cělý, adj., celý, úplný, jistý, neporušený, zdravý, ganz, vollständig, unversehrt, heil; stsl. cêlъ totus, integer, salvus, sanus, got. hails sanus. — czely hrnecz Lék. 61b, oppos. děravý. Sluha, jenž u mšě pomaháše letěv kalich na kusy rozbil, a tu svatý Donat ty kusy sebrav ciely kalich postavil Pass. 422. Oltář ten nebieše czyely, ale dúpnatý altare non erat solidum sed cavum Ol. Ex 38, 7, oltář nebieše czyely Mus. tamt. (Horníci) postquam ad solidum sive integritatem laboris pervenerint, quod vulgariter czele vocatur, ex tunc etc. UrbE. 89 (z r. 1399), t. j. cělé. Žeť nikdiež cziele kroniky nevědě DalC. úv. 2; smysl cziely myšli položiti t. úv. 4. Přěj mi múdrého a czyeleho mluvenie Vít. 88b. Ten, k ňemužto (kamenovaný Štěpán) cielu vieru měl, ten jeho tělo bez úraza schoval Pass. 399, plnou, pevnou víru. Tak sě Kostis smluvil s nepřátely a jest jich přísežník czely Kat. v. 64, úplný, jistý. Czeleiſſi rozum druhého výkladu o témž znamení (nebeském) ChirB. 29a, czeleyſſi výklad druhý t. 27b. Někdy zaslúží člověk jednú modlitvú, že viece platí než czyele myeſto Alb. 58b. Jenž zlost kutí a czelu zemi zamútí NRada 470. (Člověk) jedné hodiny modle sě bohu viece zíšče, než stojí za czely ſwiet Kruml. 323a. Czieli den tota die ŽWittb. 24, 5, ŽKlem. 31, 3 a j.; přěs czyely tento den Modl. 68b; když přěs cielaa dwa dny tu posádku rušili Ol. 2. Mach. 10, 37; (Kristus) by na modlitbě czyelu nocz Alb. 56b; šli sú té cziele noczy tota nocte Ol. 1. Reg. 31, 12; ciely rok Pass. 297; (Otta) czyely rok jej (šíp) v hlavě nosil Pulk. 144a; přěs cieley dwie letye Koř. Act. 28, 30. Beránek czyel a živ ostane Pass. 13, neporušen, zdráv; pak-li by bylo (dobytče) czyele iumentum integrum Mus. Deut. 12, 15; (krávu) věku czeleho aetatis integrae t. Num. 19, 2. Buoh jeho cziela zachoval Kruml. 72a. Ciele toto dietě jest, ješto nám buoh kázal zabiti t. 26a, neporušeno, zdrávo. (Ruka, předtím suchá) bieše czela restituta est EvVíd. Luk. 6, 10. (Bůh) tvému tělu dal czyele údy Alb. 99b. Vešken czely a neporušený Pulk. 26a. (Adam) jsa člověk zdrawy a czely ChelčP. 221a. (Vy, nesvorní Čechové, budete pobiti), necháte po sobě vdov, sirotkův, mohauce na celé kůži spáti, pod řádem a právem státi Pís. z poč. XVI stol. (Výb. II, 1208), cělá kóžě, něm. heile Haut; byli bychom se s celau kůží navrátili Har. 2, 64. — Zpodstatnělé cělo: jenž (dobrota) w takem czyele nebyla i v jednom těle Rúd. 258. — Adverb., cěle jistě, pravdivě, skutečně: v oplatcě přěbýváš ciele Kunh. 147b; v toho (mladíka v rozkoši chovalého) mysli veždy blúzi, ni jie kdy czele posúzi AlxV. 24; jáz czyele bez omyla věři Modl. 18a, cěle a bez omyla výrazy souznačné; ne omylně, ale czele Kat. 196, omylně a cele významy protivné; jich duše czele jidú před bóh t. 178; aby (dušě) gyſtye czyele jměla věrnú radost Hrad. 123a, jistě a cěle souznačné; Maria jiného czyele nemyslila t. 31a; vdova jest mnú již pohrděla i cziele otpověděla t. 18a; věz to czyele, že Alb. 36b; — za cělo za-jisté, na-jisto, podle pravdy: pravi vám za czielo jáz to Hrad. 98a = pravím vám to za věc jistou, jako věc jistou, pravdivou; toť také pravím za czelo NRada 1887; toť za czielo věděti dám Hrad. 95b; (MMagd.) viděla bieše zaczyelo tvé umrlé tělo t. 43a; to věda za czielo, že Kruml. 452a (t. 453a), to věda za czelo Orl. 110a; viemy to za czelo, že Kruml. 329a; to věz každý za czelo t. 167a; věz to za czelo ChirB. 190a; to jměj za czyelo Alb. 40a; tomu věř za czelo LékA. 13a; to věz za czelo Kat. 110; z toho za-cěle, kontaminací s předešlým: kámen za czele veliký EvOl. 266a; — z cělu (gen. sklonění u-kmenového) cele: (matka) ztratila mysl bieše z czyelu (rým: tělu) LAl. e; z toho za-cělu, kontaminací se za-cělo; toho za czelu pravdy nevíme Otc. 405b;— do-cěla: u-plnie a do-cziela List. Oleš. 1409.

dospělý, adj., hotový, zralý, důkladně znalý, dokonalý, schopný, fertig, reif, gründlich, vollkommen, fähig. — (Oldřich) okolo sebe všady zřieše, uzřě, nalit stojí doſpyely hrad DalC. 38, v překl. stněm.: ein volbrachte burk. Zčetl jest Abram doſpiele své zchovancě expeditos vernaculos Ol. Gen. 14, 14, k boji hotových svých domácích Bibl. 1857 tamt. Lidu oděného, k boji dosti dospělého třidceti tisiecóv bieše Ryt. Výb. 2, 7. Ovoce doſpiele Tkadl. 13b, zralé; doſpiele ovoce ApatFr. 4b; při lecují tam holubové a mnoho jiných ptákóv a každý z nich přinese ratoléstku divokú s doſpyelym ovocem Mand. 14b; jesti ť prvý a druhý pepř zelený jako jahódky vína nedoſpyeleho t. 31a; když (sv. Alexius) k doſpielym letom přišel Pass. 323. Muž v písmě doſpiely peritissimus Otc. 303a; doſpiely v právě iuris consultus Lact. 92b. Hledajte mi ženy doſpiele toho uměnie Comest. 138b. Ruku svú doſpiel̇u k tomu Kruml. 352b. Což každého oružie, ježť k vojn(ě) i k boji slušie, k tomu všemu (Neguzar) byl doſpyely AlxV. 1674. — V hněvě doſpyelem in ira consummationis ŽPod. 58, 14. — Adverb. dospěle hotově, úplně: hotov sa dozzpiele ApŠ. 20; v tu dobu stachu na měle dvě stě korábóv doſpyele, jež atd. AlxV. 584; juž na špici stáše král řěčský, zpořiediv každého k tomu, v kterém křídle býti komu, a sám přěd zástupem v čele k bojovi hotov doſpyele t. 1454; ty nesmyslíš doſpiele, slúžíš diáblóm, již tě u peklo vsadie Kat. v. 1380, úplně nesmyslně jednáš, úplně blázníš; — z dospěla úplně, dokonale: bych toho za chot pojala, jehož sem nikdy z doſpiela ani znala ani viděla Kat. v. 285; tehda jim (mládencům v peci ohnivé) buoh seslal anděla, jehož moc inhed z doſpyela u téj peci vrch prorazi t. v. 2909; Kateřina sňemši koronu s jednoho anděla i vstavi inhed z doſpiela královéj na její hlavu t. v. 2573 (v rýmu slovo významem nedosti vhodné).

mladý, adj., jung, zart; z mold-. Kompt. tvaru jmenného sing. masc. mlazí, fem. mlazši atd., tvaru složeného mlazší; za mlazš- bývá změnou hláskovou mlažš- a mlajš-, a analogií mladš- a z toho i mladč-. — Dietě mlade ABoh. 111b. Starý i mlady života zbaven AlxV. 818. Vědě, že jsi po letech mlady t. 971; vdova ač mlada letmi Štít. uč. 50a. Úsilno, cěstu člověka mladeho znáti, v rozkoši chovalého AlxV. 21. mlad sem byl i sstaral sem sě iunior fui ŽKlem. 36, 25, mlazſſym sem byl ŽWittb. tamt., mlazý sem byl iunior Kladr. tamt.; byl sem mlazy a již sem se sstaral Štít. uč. 18b. Staří s mlazſſymy cum iunioribus ŽWittb. 148, 12, s mlažьšimi Hlah. tamt.; staří s mlayzſſymi (sic) Krist. 26b. Přěd starými těmi i také mladſymy všěmi Aristotiles sedieše AlxV. 350; rytierstvo mlade t. 345; mlady zvěř t. 1310. –- (Žena) aby se slíbila mladym bláznóm Štít. uč. 56b; bláznové panny a panie vzbuzijí se, ješto mnie, by tak vzácny byly, jakož slyšie, ješto zpievají o nich mlady blázni t. 62a. mlady i dievky iuvenes ŽKlem. 148, 12, mladý ŽWittb. tamt.; což sú mlazſſi zjědli iuvenes Ol. Gen. 14, 24. (Vdova) donidž jest byla mlazſſy Štít. uč. 50a. I řekl mlažſſi (sic) z nich adolescentior Pernšt. Luk. 15, 12. Syn mlazſſy Ol. Jos. 15, 17; mlazſy (syn) jmě Děpolt měl DalC. 22; (cierkev) krmí své syny mlażſíe (sic) HusPost. 51a; bratra svého mladſſijeho Pr. pr. 242; (sestru), kteráž mlażſíe a kraššie než ona jest iunior Kladr. Súdc. 16, 2; mlaſſye (sestry, plur.) Túl. 24a. — Když jest ležela při mladem, totiž, při porodu KázLeg. 157b. — (Alexander) mějieše v sobě smysl mlady AlxV. 130, smysl mladý, nedospělý; tajná nenávist, mladá rada, byla příčina zkaženi Brikc. 208, mladá, nerozvážná rada; kněz mlád mladeho sě skutka dopustí, u mále vněd u Bavory oheň pusti DalC. 89, mladý, nerozvážný skutek. — Ješto řekl Kristus k svým mlazſym Alb. 56b, mlazší Kristův, učenník, Jünger; pravil Ježíš mlazſym svým discipulis EvSeitst. Jan 14, 23; pověděchu mlayſy jeho discipuli t. Jan. 16, 17; pověděchu jemu mladczy (sic) discipuli EvVíd. Jan 11, 12; (Ježíš) umývajě nohy svých mlazſych Petrovi řekl JeronMus. 9b; umýval s’ svým mlazſſym nohy ML. 11a; co chcmy sdieti jeho (Ježíšovým) mlazſſym Hrad. 74b. — Shřěšil sem…, zle rozkazujě svému mlazſyemu Alb. 95a — K mlazſſym sebe Modl. 45b; mlažьši adolescentior Hlah. žalm 118, 9; mlażſſymi svými ŠtítOp. 94; sediechu s ním prvorozenec a naymlayſſy minimus Lit. Gen. 43, 33. — Pinta piva mladeho Pr. pr. 258, mladé pivo. — Město mladhi boleſlaw DalH. 32, Mladý Boleslav, Mladá Boleslav. — (Václav III) musil u mlady̆ch dnech sníti Jid. 20, mladí dnové, mladý věk. — Výrazy adverbiální z mladu, od mladosti, stsl. izъ mlada a puero: to děťátko inhed zmladu kázané nravy mějieše DalC. 21 (v překl. stněm. jinak); trn sě z mladu ostřě pučí AlxV. 309; opatřiž sě také z zadu, kak s’ trávil léta zmladu NRada 1948; ó kaká odiva sta sě, Jezu Kriste, nad tvú ladú, jěž bieše v rozkoši zmladu u Kosta, mocného krále Kat. v. 2273; — za mladu, v mladosti, stsl. za mlada: (Alexander) kak bě milostiv za mladu AlxH. 6, 12, kak byl milostivý za mladu AlxV. 1922; ješto sem slýchal za mladu Štít. uč. 48b; nauč své děti tomu…, ať též umějí za mladu NRada 1862; jenž počnú za mladu Hug. 205; lidé…, ježto se neradi za mladu zpoviedají, pak na starost stydie sě Kruml. 181b, ježto se neradi za mladu zpoviedají Alb. 54b; za mladu zvykati jest v starosti činiti RešSir. 35a. — Adv. mladě, nerozvážně: pak-li by kto radil mladie NRada 448; neměj se tak k tomu mladie t. 638. Srov. mladý = nerozvážný.

za předl. za: (s gen.) za dávného času; za času zavčas, dokud je čas; (s akuz.) za sě za sebe, nazpět; zvrhli jsú lidé tvá slova za sě zavrhli; ustúpiti za sě ustoupit zpět; za cělo, zacelo zcela, cele, zajisté, najisto, jistě, bezpečně, určitě; býti za jednoho člověka být svorní, být jako jeden muž; tiskněvě oba za jednako táhněme zajedno; býti komu za koho být komu kým: budu jemu za otce; dáti koho za muž provdat; jmieti za to věřit, mít za to; báti sě zač oč; dáti sě za vinna přiznat se k vině; za zákon býti sobě být sobě zákonem; za obyčej ze zvyku, obyčejně; za sedm dní po sedm dní, po dobu sedmi dní; za dlúhý čas po dlouhou dobu; za mnohé časy na dlouhou dobu; za dvě maléj míli vzdáli ve vzdálenosti slabých dvou mil; adv. jako, jakožto: oběsiti za lotra jako lotra; židé Krista za kacieře zamordovali; (krev jich, tj. zvířat) za duši jest je jako duše, místo duše; Čechovéť by to za svátost ctili jako svátost; toto píši za věrnú kroniku jako věrnou kroniku; (s instr.) seděti za obědem u oběda; za větší bolestí člověk menší zapomene pro, kvůli; ciesařovu sestru za sobú mějieše měl za manželku; za mírem za účelem míru; za málem zakrátko, brzo, málem; někdy se předložka opakuje za všě za ny za nás všecky

zda, zdali, za, zali, zať část. a spoj. zda, zdali, což, cožpak: a sdať ty (paní) mne neznajú?; zda snad, zdali snad; jestliže, -li, kdyby: veliký kám posadil strážě, zdali by sě (poddaní) chtěli protiviti; za mníš zda myslíš

za praep.; za sedm dní = po sedm dní; za rannie = časně; za jedno = zároveň; za sě = za sebe, nazpět; za obyčěj = stále, ustavičně, obyčejně; býti za někým = býti provdánu za někoho; za sebú jmieti = míti za manželku; za málem = brzo

za conj. = zda