|
|
|
mladý adj., komp. mlazí, mlazší 1. bibl. (o dítěti, mláděti) útlý, měkký, slabý ojed. (o osobě) změkčilý, zhýčkaný 2. (o osobě, živočichu, rostlině) mladý, jsoucí v prvním období života, opak „starý“; též zpodst. 3. (o časovém úseku) mladý, vztahující se k prvnímu období života; „mladý čas“, „mladí dnové“, „mladý věk“, „mladá léta“ ap. mládí, mladost, mladý věk z mladu, za mladu zamlada, v mládí, v mladém věku z mladu, za mladu od mládí 4. (o něčí schopnosti, jednání ap.) vlastní mladému člověku, obvyklý u mladého člověka 5. (o neživém) mladý, nový, vzniklý nedávno 6. (o organické látce, zvl. poživatině) mladý, čerstvý, zachovávající původní vlastnosti (zvl. svěžest) nezměněné delším trváním; (o sýru, pivu) mladý, neuleželý, nevyzrálý, nevystavený procesu zrání 7. (o osobě) k čemu, aby… příliš mladý na něco, nezkušený v něčem, nezpůsobilý k něčemu 8. (o osobě) ve spojení s vl. jménem osobním, zvl. v komp. mladý, mladší; slouží k odlišení mladšího nositele téhož jména 9. Mladý Boleslav, Mladý Bydžov ap. (o místu) ve spojení s vl. jménem místním nový, nově založený; slouží k odlišení později založeného sídla téhož jména 10. (o osobě) níže stojící, jsoucí v podřízeném postavení zpodst. čí (Ježíšův) učedník, apoštol zpodst. čí (opatův) podřízený spolubratr jur. (o úředníkovi) nižší; zpodst. čí (purkrabího ap.) podřízený (zpodst.) Dolož. též jako vl. jm. osobní a místní. Sr. malý, nový, tenký, učedlník Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
mladý, adj., jung, zart; z mold-. Kompt. tvaru jmenného sing. masc. mlazí, fem. mlazši atd., tvaru složeného mlazší; za mlazš- bývá změnou hláskovou mlažš- a mlajš-, a analogií mladš- a z toho i mladč-. — Dietě mlade ABoh. 111b. Starý i mlady života zbaven AlxV. 818. Vědě, že jsi po letech mlady t. 971; vdova ač mlada letmi Štít. uč. 50a. Úsilno, cěstu člověka mladeho znáti, v rozkoši chovalého AlxV. 21. mlad sem byl i sstaral sem sě iunior fui ŽKlem. 36, 25, mlazſſym sem byl ŽWittb. tamt., mlazý sem byl iunior Kladr. tamt.; byl sem mlazy a již sem se sstaral Štít. uč. 18b. Staří s mlazſſymy cum iunioribus ŽWittb. 148, 12, s mlažьšimi Hlah. tamt.; staří s mlayzſſymi (sic) Krist. 26b. Přěd starými těmi i také mladſymy všěmi Aristotiles sedieše AlxV. 350; rytierstvo mlade t. 345; mlady zvěř t. 1310. –- (Žena) aby se slíbila mladym bláznóm Štít. uč. 56b; bláznové panny a panie vzbuzijí se, ješto mnie, by tak vzácny byly, jakož slyšie, ješto zpievají o nich mlady blázni t. 62a. mlady i dievky iuvenes ŽKlem. 148, 12, mladý ŽWittb. tamt.; což sú mlazſſi zjědli iuvenes Ol. Gen. 14, 24. (Vdova) donidž jest byla mlazſſy Štít. uč. 50a. I řekl mlažſſi (sic) z nich adolescentior Pernšt. Luk. 15, 12. Syn mlazſſy Ol. Jos. 15, 17; mlazſy (syn) jmě Děpolt měl DalC. 22; (cierkev) krmí své syny mlażſíe (sic) HusPost. 51a; bratra svého mladſſijeho Pr. pr. 242; (sestru), kteráž mlażſíe a kraššie než ona jest iunior Kladr. Súdc. 16, 2; mlaſſye (sestry, plur.) Túl. 24a. — Když jest ležela při mladem, totiž, při porodu KázLeg. 157b. — (Alexander) mějieše v sobě smysl mlady AlxV. 130, smysl mladý, nedospělý; tajná nenávist, mladá rada, byla příčina zkaženi Brikc. 208, mladá, nerozvážná rada; kněz mlád mladeho sě skutka dopustí, u mále vněd u Bavory oheň pusti DalC. 89, mladý, nerozvážný skutek. — Ješto řekl Kristus k svým mlazſym Alb. 56b, mlazší Kristův, učenník, Jünger; pravil Ježíš mlazſym svým discipulis EvSeitst. Jan 14, 23; pověděchu mlayſy jeho discipuli t. Jan. 16, 17; pověděchu jemu mladczy (sic) discipuli EvVíd. Jan 11, 12; (Ježíš) umývajě nohy svých mlazſych Petrovi řekl JeronMus. 9b; umýval s’ svým mlazſſym nohy ML. 11a; co chcmy sdieti jeho (Ježíšovým) mlazſſym Hrad. 74b. — Shřěšil sem…, zle rozkazujě svému mlazſyemu Alb. 95a — K mlazſſym sebe Modl. 45b; mlažьši adolescentior Hlah. žalm 118, 9; mlażſſymi svými ŠtítOp. 94; sediechu s ním prvorozenec a naymlayſſy minimus Lit. Gen. 43, 33. — Pinta piva mladeho Pr. pr. 258, mladé pivo. — Město mladhi boleſlaw DalH. 32, Mladý Boleslav, Mladá Boleslav. — (Václav III) musil u mlady̆ch dnech sníti Jid. 20, mladí dnové, mladý věk. — Výrazy adverbiální z mladu, od mladosti, stsl. izъ mlada a puero: to děťátko inhed zmladu kázané nravy mějieše DalC. 21 (v překl. stněm. jinak); trn sě z mladu ostřě pučí AlxV. 309; opatřiž sě také z zadu, kak s’ trávil léta zmladu NRada 1948; ó kaká odiva sta sě, Jezu Kriste, nad tvú ladú, jěž bieše v rozkoši zmladu u Kosta, mocného krále Kat. v. 2273; — za mladu, v mladosti, stsl. za mlada: (Alexander) kak bě milostiv za mladu AlxH. 6, 12, kak byl milostivý za mladu AlxV. 1922; ješto sem slýchal za mladu Štít. uč. 48b; nauč své děti tomu…, ať též umějí za mladu NRada 1862; jenž počnú za mladu Hug. 205; lidé…, ježto se neradi za mladu zpoviedají, pak na starost stydie sě Kruml. 181b, ježto se neradi za mladu zpoviedají Alb. 54b; za mladu zvykati jest v starosti činiti RešSir. 35a. — Adv. mladě, nerozvážně: pak-li by kto radil mladie NRada 448; neměj se tak k tomu mladie t. 638. Srov. mladý = nerozvážný. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mladý (kompar. jm. mlazí, mlazši, mlazše, slož. mlazší) adj. mladý, nedospělý; mladý skutek nerozvážný čin; z (za) mladu v mladosti, za mladosti, od mladosti; mlazší, mladší, mlajší zpodst. m. učedník; nižší úředník Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mladý adj. = nedospělý, nerozvážný; — smysl mladý = rozum nedospělý; — z (za) mladu, za mlady = od mladosti, v mládí;— mlazší, mladší m. z kompar. = učedník; — mladší úředník = úředník menšího soudu zemského Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|