pořiedku, po řiedku adv., ojed. pořiedko (sub 1); k řiedký
1. pořídku, zřídka, málokdy: zelíce za obyčěj jědiechu, chléb porzyedku mějiechu DalC 37,6 (porziedko ~Z) seiltin; vídáme porzyedku někdy, ješto… ŠtítSvátA 68b; u nich [žebravých mnichů] porziedku pokoj duchovní muož nalezen býti ChelčSíť 169b
2. [o výskytu] pořídku, poskrovnu, v malém množství: co porzyedku jest, to dražšie bývá KorMan 169a; jestliže by kde pšenice mezi tiem [koukolem] také byla pořiedku AktaBratr 1,172a tu a tam