světlnicě², -ě f.
světnicě, -ě f.
k světlý
světnice, světlá, tedy k obývání vhodná místnost, pokoj
Sr. StčS otpočivadlo 2, pokoj 8.
Sr. Machek, Etym. slov.² s. v. světnice.
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 7. 7. 2025).
světlicě, světlnicě (trojslab.), -ě f. svítilna
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
světlnicě f. = svítilna; v. i sviet-
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.