pokoj | StčS | MSS | ŠimekSlov |
Pokoj | StčS |

pokoj, m.

1. (čí) odpočinek, oddech, klid k osvěžení po námaze; „nedati, nejmieti pokojě (sobě)“ až… ap. nedopřát (si) odpočinku, dokud…: pocog i otpočívanie Túl 30b (v. otpočívanie 1); ač dám…pokoy židovinám mým, doňudž nenaleznu miesta hospodinu ŽaltWittb 131,5 (otpočívanie ~Kap, otpočinutie BiblOl; meton. „sobě“) requiem; pokogie sobě nedachu [obléhatelé], až však v město sě vebrachu AlxH 326; neroď déle života hubiti…, rač již na pokoy jíti AnsVít 56b dopřát si klidu; púště,…ty s pokoi pracovitých OtcB 103b; farao procítiv po svém pokogi BiblOl Gn 41,7 (v. otpočinutie 1); biskupský úřad nenieť úřad pokoge, ale prácě ŠtítBrigP 72b odpočívání; nemějž nikakež pokoge, až téhož dobudeš sobě FlašRadaA 1570, pod. AlxV 2006; quies pokog SlovKlem 77a ║ pokoyu sě tak obloží [člověk jako kůň zkažený dlouhým stáním], až snad v lenosti umoří AlxV 853 nečinnosti (pod. WaldhPost 124a); sedmý den bude vám svatá sobota a pokoy hospodinóv BiblOl Ex 35,2 (odpočinutie ~Pad) sváteční klid (pod. ComestC 6b); jiné dielo má pokoy, až sě i dokoná, ale modlitva ižádného pokogye [nesmí mít] AlbRájA 61a, 61b přerušení; k naší nemoci příslušie, aby…odporné věci v nás…neměly pokoge HusVýklB 114b nepřestávaly

2. (čí ot koho/čeho n. přěd kým/čím [zlým] ap.) pokoj, klid, stav nerušenosti (od někoho/něčeho): obrati sě, dušě má, u pokoy tvój [tj. svůj po zvítězení] ŽaltWittb 114,7 (v uotpočívanie ~Kap, v odpočinutie BiblLit) in requiem; nenie pokoge kostem mým ot obličěje hřiechóv mých ŽaltKlem 37,4 (míra ~Wittb) pax; ti [staří rytíři] bydléchu u pokogy, že sě juž nehodiechu k boji AlxV 332; proč mi pokogie nedáte? LegKat 370; aby upokojiec sě, nynie pokoy měli JeronM 5b byli klidní; majě pokoi ot svých nepřátel ComestC 156b (sr. 2 Rg 7,1), pod. AktaBratr 1,224a; aby…osadú jemu poručenú s pokogem milostivým…vlásci zaslúžil ŘádKorA 40a; já jemu [Šalomounovi] učiním pokoy ote všěch nepřátel BiblOl 1 Par 22,9 (sě…upokojiti ~Pad) requiescere; nemajíc [moucha] sobě pokogie a neopatrná Čtver 18a quietis impatiens nepokojná; pokog, totiž pokojné svědomie, kteréhož nic nehryze, jenž jest smířenie s bohem JakZjev 188a; mír i pokoy v zemi bude LékMuz 172a; ať jsú ti lidé před stranú odpornú při pokoji ArchČ 4,28 (1449); nechavše ještě odpočívati v pokogi toho spisu KorMan k 7b (fig.); abychom o to [sporné učení] pokoy měli AktaBratr 1,88a; pro pravý pokoy před diábly PrávŠvábE 6a vride — v slovní hříčce: ktož by nám [obtěžovaným] dal pokoj, dali bychom jemu dva NaučBrn 109 (1459) ║ kde jest již radost má a pokoy mój ŽaltPod 164b (Job 17,15: trpělivost BiblOl) patientiam trpělivost; aby přěstala, mně s pokogem býti dala MastMuz 381 dala pokoj; buďtež všickni u pokogi, aniž směj kto z vás nepočestných slóv vylévati TrojK 113b sedete uklidněte se, utište se; má také purkrabie [na soudě]…pánóm pokoy učiniti k slyšení pravdy DubE 151b zjednat klid, ticho; abychme…v puotkách pokoy…zachovali KorMan k 7b rozvahu s p-em, pokojem u p-i pokoji pokojně, klidně, nerušeně; jur. [o užívání] bez uplatňování nároků někoho jiného: v tu válku Kochan s pokogem sedieše DalV 35,11 in gnad (var. mit fride); u mlčění svých věcí jednati a u pokogi BiblDrážď 2 Mach 12,2 (pokoj~Pad) in…quiete; Raab…nezahynula…, přijevši spytačě u pokogy t. Hb 11,31 (s pokogem ~Pad) cum pace přátelsky; aby tělo mrtvé…leželo v hrobě u pokogi ŽídSpráv 125 jur.: zbožie své dědičné…v pokoji jest držal ArchČ 28,40 (1430); toho [odkázaného majetku]…s pokojem požívati ListářPlz 1,401 (1444); držal jest 10 kop gr. platu…v pokoji ArchČ 37,71 (1457) ♦ nechati s pokojem n. na/při/v pokoji v. nechati I/3 ♦ dělati n. dáti p. pokoj čí, komu (kde) jur. zajistit komu pokojné užívání přejímaného majetku, nerušené žádnými nároky: já [rychtář] dělám na tom sboží pokoy mého pána, toho má jmenovati pokoj s pravé strany, prvé, druhé i třetie PrávSasE 32a gotes frede unde gerichtes frede; paňé Maruše…přátelé nebožtíka pana Štancle jmají pokoy a plné ubezpečenství dáti Žilin 89a (1482)

3. jen v předl. pádu [u sloves setrvání] klid, stav bez pohybu n. beze změny; jur. [sporného majetku] nezměněný stav (co do vlastnění): pakliť voda [vřící] stane s pokogem AlchAnt 25b uklidní se; jestli by honili jízdného…, tedy vuoz [míjející] má s pokogem státi Žilin 124b stil sten — jur.: ta zbožie…mají u pokoji býti [v příměří], tak aby nám…v ta zbožie nebylo saháno ArchČ 6,407 (1422); ten rybník i ta Hórka Dubova jměly tak u pokogi před oběma stranama státi až do našeho rozeznánie zemanského PrávOpav 1/2,80 (1464), pod. Půh 2,575 (1418); že by všecka zádušie měla v pokoji státi ArchČ 3,286

4. mír, stav bez nepřátelství, zvl. neválečný; [v zemi] veřejný klid a pořádek: jižto [ničemníci] mluvie pokoi s bližním svým, ale zla v srdci jich ŽaltKlem 27,3 (mír ~Wittb) pacem; bratře mój, ty se mnú s pokogyem stój! DalC 53,34 (u pokogi ~Fs) in vride; pokoy věčný mezi sobú zatvrdili [panovníci] PulkB 99, pod. TrojS 92b; budú [lidé]…bez pokoge, háncě BiblOl 2 T 3,3 nesmířliví; aby k bohu najprv držala pokoy [duše], hřiechy jeho nehněvajíc ŠtítBrigF 36a byla smířena s Bohem; radiž každý…k řádu, k zemskému pokogy FlašRadaA 50; pokoy mezi bohem a lidmi jednají JakBetl 78a; pax pollitica pokoig měscký SlovVeleš 106a; moc ta aby spravedlnost a pokoy činila v tom lidu ChelčLid 85b; pokoy neb příměří žeť zdržím ListSlovKniezsa 21 (1468–72); aby v tom času obojí pokoj proti sobě zachovali ArchČ 4,288 (1474) — jur.: oběma stranoma se od pánuov hajtmanuov přikazuje, aby se u pokoji skutkem i řečí zachovali ArchČ 10,466 (1494) ║ pokoy všech věcí jest bezpečnost řádu GuallCtnostK 153 soulad; v tom přímiří…ještě sem před nimi [táborskými] v pokoji nemohl býti ListářRožmb 2,315 (1444) bezpečen; aby…ty věci mezi vámi v pokoj uložil t. 3,132 (1446) urovnal. – Sr. pokojnost 3

5. relig. duchovní pokoj daný smířením s lidmi i s Bohem (splněním jeho vůle); „p. věčný n. nebeský“ ap. posmrtný pokoj v ráji („otpočinutie“ 7): zdi města pokoge ŽaltKlem 50,20 (jeruzalémské ~Wittb; fig.) Jerusalem nebeského Jeruzaléma; Pokoy věčný daj jim [zesnulým], hospodine ŽaltPod 150b requiem aeternam; k věčného pokogye radosti…dojíti ŘádKorA 39b; aby pokoge neztrácal k bohu a k družci, ale sbyl…v svatéj milosti ŠtítSvátA 184a; tenť [Bůh] zjedná, což mému pokogi a mému spasení hodné bude GrizM 153b; Kristus, pravý pokoy náš VýklŠal 8a; vesele čakati…pokoje nebeského ListářRožmb 1,30 (1420); Jeruzalém se vykládá viděnie pokoge RokJanB 55b; aby jim [nevěřícím] nesvietilo Čtenie pokoge RokJanK 32a (sr. E 6,15); aby duši jejie [sv. Ludmily] v pokogi přijíti ráčil KorTrak e5a — v požehnání ap.: vezma posteli svú, di [uzdravený] s pokogem EvRajhr 110a (J 5,11); vecě jim [učedníkům Ježíš]: Pokoy vám! EvZimn 25b (J 20,19: mír ~Seit, na pokogych vám BiblDrážď) pax; Pokoy tomuto domu EvOl 303a (L 10,5: mier ~Víd); pokoy boží raduj sě v srdcech vašiech t. 102b (C 3,15); [kněz při mši:] Pokoy boží buď vždy s vámi PasMuzA 453; spasitel světa milostivě pozdraví Adama a řka: Na pokoy tobě, otče Adame NikodA 83a; pozdravenie řka a pokoy BiblPad 1 Esd 4,17 (mír ~Ol) přání pokoje ║ proste [o věci], jež ku pokoyu jsú Jerusalem ŽaltWittb 121,6 (k míru ~Kap) ad pacem k požehnání, ke zdaru (pod. Pror Jr 38,4)

6. uspokojení, zvl. stav uspokojující neduchovní nároky člověka (pohodlí, blahobyt ap.): v dědinu přijmú [pokorní] zeḿu i vzchovajú sě u množstv́ú pokogie ŽaltWittb 36,11 (míra ~Kap) pacis; již jako s ňú [vytouženou ženou] jmáš svój pokoy DesHrad 104a potěšení; ijednoho pokogie nehledajě [sv. Prokop], viece sě pro buoh pokořijě HradProk 3b; pia comoda (pokoge gl.) queras KlarExempl 32; jest [milovník světa] v pokogi a v sboží ŠtítSvátA 123a; ty toliko jedno o pokoy zemský stojíš RozmlVácl 773; rozkoši, pokoge hledajíce ChelčBoj 397a; dobří králi mohú…pomocni býti ku pokogi časnému ChelčSíť 59b; buď čas…mračný, jasný, buď pokoy, buď búře, buď haněnie, buď čest RokLukA 74b pohoda; v. též nesvoboda 1 ║ že silný oděnec střeže předsieni svú, u pokogy jest to, což má v domu EvSeit 142b (L 11,21: bezpečno jest ~Praž) in pace v bezpečí; mají pokoj a bezpečenstvie ArchČ 3,187 (1415; v. nesvobodný 1) nerušenou bezpečnost. – Sr. pohodlé 2

7. (čí/čeho) příbytek, obydlí (zvl. jako místo klidného pobytu); [poskytovaný] ubytování: vyvolil ju [Sión Hospodin] u přiebytek sobě. Tuto pokoy mój věky věkóm, tu budu bydliti ŽaltWittb 131,14 (v. otpočívanie 9) requies; kdyžto sobě ptá [pták] pokogye, kde by choval dietky svojě AlxV 873; byla jsem tehdy na mém pokogy, jenž jest duom jistý mé sestry AnsVít 48b in domo; jáz bydlím v tom pokogy [tj. poustevně] HradProk 7b; biskupa v jeho pokogy nalezše PulkB 95 in…palatio; kdež by koli sobě mohl pokoy naleznúti [poutník] BiblOl Jdc 17,8 (potřebu ~Pad, živnost a obydlé ~Praž) commodum útulek; všeckny domy neb pokogie kostela sv. Tomáše CestMil 112a; aby mu [věřiteli] dal ztravu aneb pokoy darmo JakBetl 61a; debet habere duas cameras…, aliam in nova edificatura alias na novém pokogi List AMP 2084, H43a (1455) v budově; mého služebníka v jeho pokoji dobyvše sbili Půh 4,518 (1466); vás…do svého domu čekám a také pokoj vám…jest připraven ArchČ 16,20 (1495) ║ v obecném pokogy ComestC 280a (v. obecnicě 3) in communi transitu v přístřeší; přěd královú českú, také tu nemá vzat býti [pohnaný], ale pokoge požiti ŘádZemA 47a (jur.) práva azylu (pod. PrávJihlA 100a); uvedl mě jest král do vinného pokoge BiblOl Ct 2,4 in cellam vinariam do vinného sklepa

8. (jaký, čí) místnost, zvl. určená k odpočinku; [městský ap.] pokoj, [panský] komnata, [venkovský] světnice, jizba: radovati sě budú [„světí“] v pokogich svých ŽaltKlem 149,5 (v. otpočivadlo 5) in cubilibus; vejdi do svého pokogie a přivra svým dveřóm BiblDrážď Mt 6,6 (v pokojík ~Lit, v komoru EvBeneš); učini [Nehemiáš] v Jerusalemě pokoy knihám ComestC 249a bibliothecam knihovnu; dobré pokoge v sobě mějiechu [koráby] BawArn 2182 kajuty; nesl jeho do pokoge tu, kdež jest on bydlil BiblOl 3 Rg 17,19 (do pokojíka ~Pad, do městišče EvOl) in cenaculum; ana [P. Maria při zvěstování] byla v svém pokogy PostGlosMuz 210a in cella; jakž králi slušie, jiesti…, ne v malém a úzkém pokogy FlašRadaA 506; cubiculi pokoge stanového [dveře] VýklKruml 89a (Jdt 13,1: v. pokojíkový) stanu; kdež jsú blchy v komoře, polévaj tú vodú pokoy LékFrantA 128b; zavře se [v klášteře] v jednom pokogi BechMuz 12b v cele, pod. PasMuzA 415; v tom pokogi a místě súdném, kdež súd zahájený jest TovačA 36b v síni; okna v jistbách aneb v jiných pokogiech PrávSasE 53b in…gemachin — spec.: k modlitebnému pokogy (-ko- nadeps.) sě přiblíživ [anděl] PasMuzA 179 (sr. modlitebnicě); přěd dveřmi toho domu učini…pokoi slúpový ComestC 176a (3 Rg 7,6: sienci BiblOl, sien ~Lit) porticum sloupovou síň; uděla [Nehemiáš]…pokoge pokladné t. 249a gazophylacia (sr. pokladnicě¹ 1); scandali<que> stupen, recessus zadní pokoy sit KlarBohE 713 (De ecclesia; sr. zákřišta); vedl mě jest král v své tajné pokoge BiblOl Ct 1,3 (do pivnic ~Pad) in cellaria (sr. tajnicě); conclavis zamčený pokog SlovOstřS 71, pod. SlovKlem 39a; do pokoge ložce tvého BiblPraž Ex 8,3 cubiculum lectuli (sr. ložnicě) ║ conclave (do pokoge gl.) ingressi sumus pro summi pontificis eleccione ProkPraxD 130a do konkláve tajný p. pokoj (ložný) ložnice: všed [Josef] do tajného pokogie svého ComestC 48b (Gn 43,30: do pokojíka BiblPad, v komoru ~Ol) cubiculum, pod. VýklŠal 2b; cubiculum tajný pokoy ložný SlovOstřS 72 tajný (n. zadní) p. pokoj záchod: secessus zadní pokoy, locus secretus SlovKlem 81a (scheisshauss DiefGlos 523); člověk má svój tajný pokoy proti svému súsedu stavěti tři nohy od země PrávSasE 56b heymelich gemach, pod. SlovKlem 72b penetrale

9. lůžko, zvl. postel: nepravedlnost myslil jest [hříšník] na pokoyu svém ŽaltWittb 35,5 (na loži ~Pod, na ložci BiblPraž) in cubili; matka podlé otcě na pokogy ležiec PasMuzA 501 in lecto; když král jde na pokoy aneb když vstane CestMil 56a ad quietem si lehnout; když pójde [žena] s mužem na pokoy, ihned počne LékMuz 164a (eufem.) ║ nechav i voběda, svého z pokoge vyskočiv TobB 305 (z seděnie ~U; Tob 2,3: z zástolé BiblPad) de accubitu z lehátka (sr. otpočivadlo 1)

Sr. chyšě, nepokoj, otpočivadlo, pokľud, pokojík. – Významy 7–9 nebyly ještě navzájem dost diferencovány v rámci širšího významu ‚místo k odpočinku‘. – K 9: též za lat. ferculum (BiblDrážď Ct 3,9). – Též jm. osob. Pokoj m. (Confirm 6,221, 1407); sr. též jm. míst. Pokojov m. (Hosák–Šrámek 2,272, 1447) a Pokojovici pl. m. (t. 2,273, 1327)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pokoj, m. pokoj, mír: pokoj činiti udržovat pokoj; bezstarostnost; pokoj, světnice, byt
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


pokoj m. (o něco) = nestarání se o něco, bezstarostnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).