sieci²,
séci, sséci, ssieci, sěku, sěčeš ned. sekat: lúka sěčená
posečená; poče naň svými sieci
na něho (mečem) útočit; (od sebe)
sekat kolem sebe; jest boden nebo sěčen
seknut, zraněn sečnou ranou; —
sieci sě (slovy)
přít se, hádat se: chcete sě o ni slovy séci (
v. též sěkati;
srov. zséci)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ssieci (1. os. ssěku, 2. ssěčeš) dok. = posekati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.