sěkati, ssěkati, -aju, -áš ned. sekat; rozsekávat, utínat; (na koho)
sekat do koho; —
sěkati sě (s kým, čím)
sekat se, bít se; potýkat se s čím; padat, tříštit se: jakož sě voda v duól sěká (
v. též sieci²)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.