služebnicě, -ě f.
služebnice, služka, popř. otrokyně, kdo plní příkazy zvl. z důvodu společenské podřízenosti nebo za plat
pomocnice, kdo někomu nezištně poslouží
vyznavačka, kdo oddaně plní příkazy svého náboženství
Sr. děvka, dievka, poddaný, sluha
Autor: Štěpán Šimek