přědnost, -i f.; k přědní
přednost, přednostní postavení: prerogativa prziednoſt, zvláštnost SlovOstřS 102 (ein sunderlich vorteil DiefGlos 456); primatus prziednoſt t. 103 (vordeil, wortel DiefGlos 459). – Sr. prvnost 2
Za primatus též dóstojenstvie