páchnúti, páknúti, -nu, -ne pf.
expr. v zápor. větě (kam) páchnout, vkročit, ukázat se: na Horách pan Jan z Strážě a Jindřich Lipský biešta, tě hrdině i pachnuty jim [obléhatelům] nedadiešta DalC 97,16 (paknuty ~V); byť žádný k nie [ženě] nepakl o milost její TrojA 142a (v. nabiednúti) nepřišel kvůli lásce (sr. o I E 1)
O souvislosti s páchati (-aju) v. Němec, LF 106,87