1. komu/čemu mít opačnou vlastnost, směr ap. (vůči komu/čemu); [o dvojici] „p. sě sobě“ být navzájem protikladný: tehda sě apoštolóm vietr na moři protywil KristA 55a erat…contrarius vál proti směru jejich plavby; Saturnus a Jupiter mezi sebú sú odporní a těžce se sobě protiwije AlexPovB 287b; kterak sú byly vždycky dvě straně…, kterážto sú sě vždycky sobě protywyle, jichžto jedna byla božie a druhá diáblova JakBetl 93a. – Sr. otporný 6

2. [o chování ap.] čemu [zvl. směrodatnému] příčit se, být v nesouladu (v konfliktu, v rozporu), nesrovnávat se s čím; „p. sě sobě“ vzájemně si odporovat: tělo požádá protiv duši a dušě protiv tělu, nebo toto společně sobě protywy sě EvOl 163b (G 5,17: jsú proti sobě protivné BiblOl) invicem adversantur; pravdě sě lež protywy JeronM 20b obstat, pod. JakVikl 181a; vidím zákon jiný na údech mých, jenž se protiui zákonu mysli mé BiblLit R 7,23 (jest odporen ~Praž) repugnantem; všecko, což sě pravdě protywugie MatHom 155; jenž [svatokupectví] se protiwij jeho [Ducha svatého] řádu HusSvatokup 114a; protivie sě tací lenochové bystrému životu pána Ježíše HusVýklB 54b; toť se protiwi duchovniemu životu ChelčBoj 364b; dobrý obyčej neprotiwi sě těmto [dobrým] knihám PrávŠvábC 14a; by těm nálezóm co protivného v časích těchto…co se dálo a protivilo, neb nálezem hýbáno bylo Půh 5,483 (1493; jur.)

3. čemu [řeči, ustanovení] ap. odporovat čemu, projevovat nesouhlas s čím, zvl. jeho vyslovením, ohrazovat se, protestovat proti čemu: chtieše [král] Němce Lance biskupem učiniti, páni sě tomu chtiechu protiwiti DalP 49,6, pod. TristB 18a; neb velmi protywil sě [Alexander] slovóm mým BiblDrážď 2 T 4,15 restitit; pakli by kto chtěl mě vdáti bez mé dieky, protywyla bych sě ŠtítAlžb 480a; protož se tomu [názoru] neprotiwye, jistiti také nechci Hvězd 90b; ať by…proti tomu [ustanovení] se viece neprotivil [Petr z Malovic] v nižádnej mieře ArchČ 2,528 (1413); pro toto obehnánie [Pacova]…búříš se drahně a z toho protivíš t. 529 (1413) kvůli tomu reptáš; jim [čtyřem artikulům] se neprotiviti t. 3,301 (1421); že jsú již na některých artikulech přěstali, ač se někteří mezi nimi těm protiwie ListZikm 1431 s nimi nesouhlasí; mistrové z čeledi Antikristovy protiwie se takému rozumu pravíce, že… ChelčJan 63a; řka [Ježíš]: S vámi jsem až do skonánie světa, i neslušie se tomu protiwiti KorMan 4b; byli li by kde psáni…pod kterým starým vladykú, ti tomu se protiviti nemají ArchČ 10,308 (1492); v. též otpoviedati 6 ║ běda tomu, ješto sě protywy učiteli svému Pror Is 45,9 (v. otpierati 3) contradicit se pře s učitelem — jur.: paní Elška jsúcí vdovú proti té zástavě nikdy nemluvila…, ani se tomu procivila Půh 2,625 (1420); já v tom [placení knězi] se protiviti nemám ani řečí ani skutkem ListářRožmb 1,54 (1423), pod. DluhRožmb 12 (1457)

4. [o osobě] čemu [chování, činu], s inf. ap. zpěčovat se čemu, odmítat co, zvl. nějaké vlastní konání: což slušné jemu to činiti, tomu se jal [nezbedný syn] protiwiti BawEzop 2521; Elius nazván byl neústupný, protože kralovati protiwil se neústupně GuallCtnostK 171 resistebat; příkro jest své žádosti sě protiwiti ŠtítBrigP 88b; dietkám malitkým nebraňme ani se tomu protywme, kdyžť Ježíšovo tělo jedie KancJist 69; nikoli neměli za zlé mieti, ani sě tomu protiviti ArchČ 4,20 (1449); aby se protiwili, haněli, láli a bránili…následovati pána Ježíše ChelčPost 74a ║ všěcka ohavenstvie, jimžto sě protiui hospodin BiblOl Dt 12,31 (má…v mrzkosti ~Praž) aversatur jež si oškliví, má v ošklivosti (sr. oškliviti 1; pod. RozmlVácl 1102); milost veliká jemu se v tom úmyslu [pomstít Myrmidony] protiwi, neb poňavadž miluje Polixenu TrojK 146a brání

5. komu (čím) příčit se, protivit se, být nepříjemný komu, vzbuzovat odpor u koho: múchy, blchy protywije nám sě, ptačstvo i zvěř činí nám škodu ŠtítSvátA 219b; čakankový květ svú zlú nadějí nebli svú dokonalostí nám se neprotiwi TkadlB 79a; král…byl velmi ščastný, tak že sám sobě se často protiwil t. 109a; vizme, jest li svědomie…pokojné k tomu, ktož se tobě protiwij JakZjev 386a

6. komu/čemu ap. (čím) protivit se komu/čemu, stavět se na odpor proti komu/čemu; [o napadeném] bránit se: (A) [mocnému] vzdorovat, čelit; (B) [protivníkovi ap.] klást odpor silou, zvl. vojenskou, bojem: — A: nenaveselujte sě mně, již protywye sě mně neprávě ŽaltWittb 34,19 (v. protiv́úcí) adversantur; ty [Bože] hrozný jsi a kto sě protywy tobě? t. 75,8 (ostojie ~Kap, se vzprotiví BiblLit, se zpiečí ~Praž) resistet, pod. HusZrcM 52b; vy ste sě vždy Duchu svatému protywili BiblDrážď A 7,51 (v. protiviti 2); zahubili ste pravedlného a neprotywil sě vám t. Ja 5,6 (neodepřel jest ~Lit) restitit; hospodin pyšným sě protywugie, ale pokorným dává milost t. 1 P 5,5 (sě protiwi ~Ol); jemužto [ďáblovi] protywuyte sě mocní u vieřě t. 1 P 5,9 (v. odolati 2); budeva sě božiemu přikázaní protiwyti PasMuzA 503; počě sě velmi protiwiti smilství OtcB 130a decertare, pod. AlbRájA 77a; jehožto [knížete] moci nebudete sě moci protywyty PulkB 5 contraire; když se jedno klášteru…protiviti nebudú [obyvatelé] CJM 4/1,168 (1378); jemu [zlému] sem sě neprotywyl v jeho zlosti AlbRájA 95a; zjevně protiwi se právóm GuallCtnostK 132 impugnat; prvním rohem protiwi se dobrotě božie milosti, nevzdávaje bohu dieky Štít UK XVII C 16,195b impugnatur; pravdě boží bude sě protiwiti BřezSnářM 40b; proti hřiechóm statečně sě nebude protiwiti HusSvátA 566a; hřiechóm a lstem diábelským jako jedovatým věcem sě protiwie [ctnostní] VýklŠal 44a insectantur; neslušie nemocnému odmlúvati proti lékaři ani se v diele protiwiti LékSalM 201 obviare; aby se protiwili zlému svú vlastní dobrotú ChelčBoj 384a; ktož papeži se rúhají a jemu se protiwie KorMan 61b; v ničemž u víře…Jezu Krista protiviti se nemíníme BřezKron 505 derogare ║ přijměte oděnie božie, abyšte sě mohli protiwiti ve dni zlém BiblOl E 6,13 (v. odolati 3) tj. odolat, obstát; [česnek] protiwi se všelikému jedu LékFrantA 120b potlačuje, zneškodňuje; aby naň saženo bylo, jako který by se právu protiwil ZřízVlad b1b iuris rebellis factus est právo porušoval — jur.: slibujem pode ctí…jemu sě, panu Janovi…, neprotiviti ani řečí, ani skutkem ArchČ 6,458 (1410); jestliže by kto všetečnú smělostí pánu králi svému kterakkoli se protiviti aneb odporen býti chtěl t. 5,382 (1478), pod. t. 18,49 (1498) — B: protywiecz sě [podrobení] Římanóm, přijěvše s velikú vojskú PasMuzA 281; silú smrti se protiwili KarŽivB 164b (v. opřieti sě); udělajž praky, doňadž nedobudeš města, ješto sě tobě protyui BiblOl Dt 20,20 (proti tobě bojuje ~Pad) dimicat; ižádný z nepřátel nesměl sě jest protiuity jim [Izraelitům] t. Jos 21,42 (se jest…zprotiviti ~Praž); kokot s podkasalými bedry a skopec, ano se jemu ižádný neprotiwi BiblLit Pr 30,31 (sě…nebrání ~Ol, by odolal ~Pad, by odepřel ~Praž); ač nám sě protywye [nepřátelé] v duchovniem boji WaldhPost 121b; kteříž proti tomu svatokupečství mluví, těm se až do smrti protiwij [biskup] HusSvatokup 149b; aby kacieřóm a protivníkóm viery svaté sě protiwili VýklŠal 61b; Antikrist, ješto se protiwij Kristu pýchou ChelčPost 105a; v. též oprnúti sě — s kontext. elipsou předmětu: když toho města dobyl bieše [císař], nižádný se neprotiwieẛe BawArn 1668; ty a Židové myslíte sě protiuiti, a proto děláš zed BiblOl Neh 6,6 (sě zprotiviti ~Pad) rebellare; vidúce krále v našem přikázaní stálého, nebudú se moci protiwiti LetKřižA 260 ║ znoj ohněvý zže jeho [kovářovo] tělo a v horkosti výhněvé sám sě sobě protiui BiblOl Sir 38,29 (bojuje ~Pad) concertatur bojuje sám se sebou, přemáhá se. – Sr. otporen býti (otporný 3)

7. komu, čemu [společenství] ap. nepřátelsky vystupovat, být proti komu/čemu, zvl. pronásledovat koho/co, útočit na koho/co: smilujte sě nade mnú asponě vy, přietelé moji…, proč mi sě protiwite jako bóh? ŽaltKlem 156b (Job 19,22: v. následovati 2); omluvujícieho tajně bližnieho, tomu sě protivich ŽaltPod 100,5 (v. následovati 2); jenž nejsem hodný nazván býti apoštolem, nebo protywil sem sě kostelu božímu EvOl 161a (1 C 15,9: sem byl protivník BiblDrážď) persecutus sum, pod. BiblOl Ph 3,6 (nenávidě ~Drážď); přěsta [král] protywiti sě na Absolon ComestC 159a (horliti ~K); Herodes protywieſſe sě jemu [Janovi] i chtieše zabiti jeho EvBeneš 84b (Mc 6,19: nepřějíše ~Víd, lákáše ~Ol, zlobieše sě BiblDrážď, skládáše lest ~Lit) insidiabitur; ižádný sě nebude protiuiti zemi tvé BiblOl Ex 34,24 (se nezprotiví ~Praž); těm, ješto se vám protiuie, dobrořečte BiblLit R 12,14 (ješto vám činie protivenstvie ~Drážď, nepřejícím EvOl); ižádnému sě neprotywyl [slepý] JakBetl 123a; co se protiwiſs [vlk] služebníku božiemu PasKal N5b; kteříž by nás chtěli lapati a jinak převraceti a protiwiti se a zlostně potupovati AktaBratr 1,3a; v. též protiviti ║ nemoc v těle, ztráta v zboží…, tak se nám zde buoh protiwi, abychom jemu byli živi FlašRadaA 2029 činí protivenství; tiem buďte pilnější, čím viece Antikrist se protiwi HusKorP 424 projevuje svou moc

8. komu napadat, zvl. zákeřně koho; [prchajícího] stíhat: v cěstu přišed [Amorejský], popudil jest vás, jakož sú přivykly včely protyuiti sě, a bil vás BiblOl Dt 1,44 (stíhati ~Pad, honie ~Praž) persequi; komu sě protywiſs, králi israhelský, koho hledáš? t. 1 Rg 24,15; tehdy Jeroboám szadu tajně sě protiuieſſe t. 2 Par 13,13 (lsti ukládáše ~Lit, zpósobováše zálohy ~Pad; elipsa předm.) moliebatur insidias podnikal útok; aby vyhnal [král] ty jisté…, neb se vždy protiwiechu izrahelskému lidu BiblLit 1 Mach 11,41 (váléchu ~Drážď, sú škodili a hubili ~Praž) impugnabant; protivníci její [choti Kristovy] udělali jsú věži, s niežto by sě jie zevně protiwili VýklŠal 4b ║ kterak Najam proti králi Kublajovi směl sě protiwiti CestMil 52a insurgere povstat; vodním rybám protywie sě GlosSed 134b instans ryby lově (?) ♦ protiviti sě (proti) krvi bibl. (čí) úkladně chystat prolití něčí krve: neb sě sami protywie proti svéj krvi, skládajíc lest proti svým dušiem BiblDrážď Pr 1,18 (ukládají ~Praž) insidiantur; neb člověk hřiešný své sě krvi protyui BiblOl Sir 11,34 (krvi sě protiui ~Pad, o krvi ukládá ~Praž); slova nemilostivých protiwie se krvi BiblLit Pr 12,6 (nepřějí ~Drážď, ukládají o krev ~Praž)

9. komu/čemu, proti komu napadat řečí, hanět, tupit koho/co; [Bohu ap.] rouhat se komu/čemu: nepřietel protywil sě bohu a ľud nemúdrý zbudil jmě tvé ŽaltKlem 73,18 (ukáral ~Wittb, bude lúzati ~Kap, porúhal sě jest BiblLit) improperavit; věz nepravost svú, neb proti hospodinu bohu tvému protywil si sě BiblDrážď Jr 3,13 (si…pohýřila ~Lit, přestúpila ~Pad) praevaricata es, pod. Pror Is 66,24 (přestupovali BiblPad, přestúpili ~Praž); jest…velmi ohavno, ktož by…jeho sě svatému boství protywyl PasMuzA 108 blasphemare; jižto sú obětovali na horách…, protywyly sě mně Pror Is 65,7 (haněli sú BiblPad) exprobraverunt; ješto s ním ukřižována biešta, protywiechu sě jemu BiblKoř Mc 15,32 (přimlúváchu EvOl, žehrášta BiblDrážď, haniechu ~Lit) conviciabantur; insultare protiwyti sě SlovOstřS 138. – Sr. hyzditi, porokovati 4, posmievati 2, rúhati sě, utrhati