1. jsoucí na rovině (na „poli“ 1); „miesto polské“ rovina: v městech příhorních a v městech polſkych Pror Jr 32,44 (polních ~Pad, ješto sú v rovniech ~Lit) campestribus; Ahalon pole nebo údoliště…nebo údolové polſſty VýklHebrL 177b; na miestě polſkem BiblPad L 6,17 (v. opolé 1); v. též opolský 1

2. (ve funkci gen.) plání, volné přírody: krásnost polſka ŽaltKlem 49,11 (v. polní 2) agri; Simon přiblížil sě do Addus proti próčelí polſkemu BiblDrážď 1 Mach 13,13 (proti próčelí pole ~Lit, proti poli ~Praž) campi ║ polſka věc u vodní sě proměnije BiblDrážď Sap 19,18 (polnie věci ~Praž) agrestia suchozemská; ta země nazvána jest Polsko od veliké rovně polſke, neb v ní dědina velikým rovnem leží PulkB 3 campestris planities polnaté

3. polní („polní“ 3), žijící (A) n. rostoucí (B) ve volné přírodě, tj. na „poli“ (2): – A: podvirhl pod nohy jeho…skot polſky ŽaltWittb 8,8 (polný ~Pod); všěcka zvieřata polſka t. 103,11 (lesná ~Pod, polnie BiblPraž) agri; zaklínaji vás…skrzě srny i jeleny polſke BiblDrážď Ct 3,5 (polnie ~Praž) camporum; aby panovala zvieřatóm polſkym, rybám morským, ptákóm nebeským GestaB 66a ♦ polská myš v. myš; osel polský v. osel; polská žába v. žába — B: jako květ polſky, tak otektve [člověk] ŽaltWittb 102,15 (polný ~Pod, pole ~Kap) agri, pod. BiblOl Ct 2,1; syto bude dřěvo polſke ŽaltWittb 103,16 (polné ~Pod, pole ~Kap) campi; buoh učinil…všelikú chrast polſku BiblMuzSZ Gn 2,5 (polní ~Praž); on vyjide, aby nasbieral býlíčka polſkeho. I naleze jako révie polſke ComestC 187b (polnieho ~S) agrestes…silvestrem; jeho sláva jest květ polſky Budyš 87a — v bot. názvech: tymalle Polzka chvojicě RostlOl 393; s locikami polſkymy jiesti je bude BiblMuzSZ Nu 9,11 (polní ~Praž) agrestibus; rosa róže, campora polska KlarGlosA 713 (De fructibus arborum), pod. TkadlB 79a; ascalonium (astrolonium rkp) luk polſki SlovVodň 35b (sr. ošlajch); nepica bielá lebeda habet folia ut mentastrum polſka máta (alias česká máta marg.) LékFrantB 122b; basilicon agreste polſky balšán LékMuz 140a, pod. t. 143a menta cabalina; daucus creticus polska mrkvice RostlStrah 81a (v. olešník 1); eviscus divoký polsky sléz t. 81b; ciminum…agreste dicitur polſky kmín neb luční kmín Rostl UK X E 14,99b; vonné byliny jsú tyto:…yzop, pelyněk…anebo polſka salvije ŽídSpráv 198; v. též citvar ║ saphir jest dvój…, druhé jest od západa, ten slóve polſki a horší jest LékVodň 165a obyčejný (?) ♦ polský kopr v. kopr; polská lebédka v. lebédka; polská rút(k)a rútka, rúta v. rút(k)a; polský šafrán v. šafrán

4. polní, na polích (na „poli“ 3) vyrostlý (A) n. konaný (B): — A: aby jědl ovoce polſke ŽaltWittb 212b (Dt 32,13: v. nivný); rozmnoženo jako úrodu polſkuu dal sem tě BiblDrážď Ez 16,7 (pole ~Lit) agri; podobenstvie o polſkem kúkoli KristA 49b (sr. Mt 13,36n.) ║ vzplodí sě jako hořkost súd na rozory polſke BiblPad Oz 10,4 (v. polní 4) nacházející se na poli — B: vinnic ani které roboty polſke nedbají [pidimužíci] CestMandA 202b ║ všechny ovce, všichni polſſczy koni klísata PrávSasA 54a feltpherde sloužící k polní práci (pod. Žilin 119b)

5. [o oděvu] užívaný na cvičišti (na „poli“ 5): zástěrky…jako polſke, jímžto hráči na poli své stydkosti zastierají ComestC 10a campestria

1. polský, Polákům patřící; [o zemi] Poláky obývaný: toho časa českých mníškóv šest…u polſkem lesu sediechu DalC 37,3 in dem polenischen walde; u polſkych vlastech byli svatí pústenníci PasMuzA 625; v království uherském, polskem ListSlovKniezsa 10 (1432); z urozených rodičóv polſkeho jazyku pošel jest PasKal E10b; všichny polſke země PrávSasE 127a Polnerland — v jm. míst.: Ondřej z Tvorkova a z Polske Ostravy PrávOpav 2,32 (1434) ║ obadva zámkové na pomezí Polském ležie ArchČ 18,79 (1498) Polska

2. [o králi, pánech ap.] polský, v Polsku vládnoucí: Mezka, polſky kněz DalC 37,17 von Poln; vévoda polſky, jménem Mezka PulkB 43 Poloniae; kniežata slezská aneb polſka Budyš 18a; král polský neb králevá ListářRožmb 3,48 (1445), pod. ŽídSpráv 122; pánuov polských k sobě čekáme ArchČ 5,301 (1467)

3. [o výrobku] polský, v Polsku vyrobený: všeliké polské sukno [smí se stříhat] TeigeMíst 1,35 (orig. 1365; sr. polské) ♦ hřivna polská v. hřivna; groš polský v. groš