pole | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |
Pole | StčS |

pole, -e n.

1. rovina, nížina, planina, větší rovné a otevřené území, zvl. v protikladu k horám: schodie pole na miesto, jež si založil jim ŽaltWittb 103,8; stúpiv Ježíš s hory, stáše v čirém poly EvVíd 36b (L 6,17: v. opolé 1); nikde cesty znáti u poly [v Libyi], jedno piesek znáti všady AlxV 2160; jakžto oliva výborná na polych…povýšena jsem podlé vód v ulicích EvOl 187a (Sir 24,19) in campis; rozbichu stany své na polich Moab ComestC 102b; Josue dobyl jest…i hory israhelské i pole jeho BiblOl Jos 11,16 (opolé ~Lit) campestria; kdyby k nim nebyl šel [Kristus] níže v rovné pole ŠtítSvátA 86b; na polich filistínských BiblPad Abd 1,19 (na polištích ~Ol); campus…est proprie planicies terrarum Pole VodňLact D5a; v. též opolé 1 ║ nalezli jsmy ju [archu úmluvy] u polech lesa ŽaltWittb 131,6 (na polich lesních CestMandA 176a) in campis silvae uprostřed lesních planin; mořský pútník po sklenných hýbal jest polych, t. po vodách mořských GlosSed 102a po mořských pláních

2. (čeho [města ap.]) pole, rovinatá nezalesněná část krajiny (obklopující svými poli a lukami příslušné sídlo), zvl. v protikladu k lesům: jakož položil [Bůh]…zraky své na polyu tanském ŽaltWittb 77,43 (v zemi kampotanské ~Klem, vuokol města Tamnis BiblPraž) in campo Taneos; slédník…někde v lese neb u polyu, stopy sě jelenie chopě AlxV 2315, pod. t. 879; oni [pohané] s svú modlú okolo po polích…nosie OtcB 18a; rády vlecují [včely] na zelené pole WaldhPost 56b; pochovajte mě proti východu božiemu na poli přiebytku jeho SolfA 132b (fig.); kaviáš…jest obecně na polech LékVodň 270a; sidonské opět pole (dědiny gl.) chodě GlosSed 131a arva; po rovninách a po polich města Jericho BiblPad Jos 4,13 (v. opolé 1) per…campestria urbis; pupence šípkové, keréž na poli rostú LékFrantA 102a; prodávám…své vlastnie sbožie…se vším…, což k tomu…příslušie ve vsi i na poli ArchČ 9,252 (1424), pod. DeskyMorBrn 42 (1490); na pole chodící dobytek…dáti PrávSasD 214b veltgende vihe; s lovy a hony zajícuov i ptákuov v polech i v lesech ArchČ 9,392 (1480); vinička malá v poli u Číškovic t. 28,693 (1486) ║ když by pustil vrabcě zaletěti na pole, prostě bude prositi za dóm BiblOl Lv 14,53 in agrum do volné přírody, ven (pod. t. Lv 14,7); zahynú…jakžto rakové, když přes pole neseš, když hřímá ŠtěpMuz 42 přes volný prostor; oni [svědkové] přes pole nemohú svědčiti ArchČ 4,367 (1417) mimo své stálé bydliště; když by chtěl kto přes pole jíti, takový má vzieti řádné od cechmajstróv odpuštění ListářRožmb 4,451 do jiné obce na poli, polem [prodlévat] venku, pod širým nebem: Kristus…neměl bydliště…, a protož zástupové, jenž po něm chodiechu, ležiechu polem LyraMat 67b super terram; s svými apoštoly svatými musil na poli spáti ChelčArc 162b

3. (čí) pole, zemědělsky obděl(áv)aný pozemek: pole tvá napilňena budú žiznem ŽaltWittb 64,12 campi; ten jmá vzjíti na tři pole, ukazujě, že je to jeho dědina RožmbA 73; jenž rozsievá dobré siemě na svém poly EvBeneš 6b (Mt 13,24: na rolí ~Ol) in agro; ti [rolníci] s pole vezúc sě smějí PasMuzA 601; bieše pole té vlasti plno ječmene BiblOl 1 Par 11,13; buď opatren v domu, v hospodářství i na poli FlašRadaA 1199; vuokol [města]…saduov, luk, polij, trávníkuov převelmi mnoho TrojK 82a; ot jehožto bolesrdných prsí jalového pole všeliké vděčnosti vykořeněn jest kořen Budyš 5a; čtyři lány pole ArchČ 6,27 (1413); ager…spacium terre, que colitur et aratur rolí, pole VodňLact A8b; plat dává se s některých vinnic, s chmelnic, s polí, s pustin ArchČ 18,352 (1477); Buštěhrad s věží…v zeleném pšeničném poli [na erbu] CJM 4/2,350 (1497) ║ herbatus kořenné vel travné pole SlovOstřS 82b zahrada k pěstování koření a trav; bude li první nalezač v tom poli, s obú stranú dolu jeho celý lán jemu přiměřen buď PrávHorM 19a in…campo kutacím úseku (pod. t. 18b) ♦ p. pole kobylé v. kobylí ♦ přěs p. pole přějěti/jězditi uskutečnit pohlavní styk: při najmenšiem devětkrát přes noc…přes pole jezditi musil HynŠtěstí 118b; žeť sem já sladší věci…nepokúšel, jako jest tato panna…A více pravím, že sem dobře na šestkrát přes pole přejel HynRozpr 134a. Jen u Hyn

4. pole (válečné), prostor válčení, válčiště; „na poli, polem“ ve stavu vojenské pohotovosti, zvl. při válečném tažení: jakž zástupóm stráž vyvoli, již u šturma hi na poli nebyli nice činiece AlxB 294; kdy vyndú [Alexandrovi vojáci] na pole, dobřě by za to přisáhl, že bratróv zástup vytáhl AlxV 379; na poli se položichu [s vojskem] BawArn 5074 plan; položil sě jest polem na krásnéj velmi rovni CestMil 39b castra metatus est; konšelé od nás na pole…vyslaní ArchČ 6,396 (1421); [hejtmané a starší vojska táborského] polem pro jméno božie společně nynie u Bechyně pracující t. 3,284 (1428) konající válečné tažení, pod. t. 397 (1433); nepřietelé naši, kteříž nynie u Kolína polem leželi t. 4,17 (1448); jako by…pán toho meče polem vylehl proti nepřátelóm ChelčBoj 417a; Pražané…vytrhli na pole proti Koldovi LetKřižA 163 ed.; na pole…vytáhli sou [moravští páni] BřezKron 473 campum…rapuerunt; když jest ten [Jan] zhynul na poli ArchČ 37,1676 (1460); opatřte mne masem…, neboť jmám dělati drahně na poli t. 8,144 (1474) válčit — v dataci dopisů: dán [list] v poli na břehu před Prahú v pondělí po svatém Pavlu ListářRožmb 1,19 (1420); dán [list] polem podle Drašova t. 77 (1425); dán na poli u Rejhradu v outerý ArchČ 15,311 (1470) ║ hrabě šavnburský, hajtman na poli ArchČ 8,148 (1474) polní hejtman polem n. na poli ležěti (proti komu) konat válečné tažení, být v branné pohotovosti: Žižka i jiní Čechové vždy polem leželi v Čechách i v jiných zemiech, bojujíce o boží zákon KronŽižka 158b, pod. ArchČ 14,52 (1450); Slezáci…na poli ležie nám ku pomoci ArchČ 1,370 (1441), pod. t. 4,21 (1449); proti pánuom křesťanským…s otřezanci viery křesťanské na poli ležíte t. 6,110 (1467)

5. pole (bitevní), bojiště: sendi k nám na pole, a tu spolu pomluviec, ukažva sobě BiblDrážď 1 Mach 10,71 in campum; komořičko pústenničie…Ty s pole duchovnieho bojě OtcB 102a; s ním v přímiřie vstúpili [nepřátelé] takým obyčejem, aby strhl s pole KarŽivA 351 de campis cederet ustoupil, vyklidil pole, pod. BřezKron 396; nesmlúvaj se s ním [s poraženým nepřítelem] na poli FlašRadaA 1857 (v. nésti II/2); tě s lidmi tvými s pole sehnal [rytíř], které s mohutně držal Briz 307; pole opustivše, utiekáchu TrojK 91a; před…sedláky utekl, nesměl sě potkati s nimi polem, král jsa říský Budyš 77a utkat se na bojišti; že jsi od těch Tábor z pole tiščen ListářRožmb 1,19 (1420); již jest dále než na poli boj ztratil ChelčBoj 388a; znamenavše, že již hrad špíží opatřen…, z pole sjeli sou BřezKron 378; jezditi, střéleti, honiti, kláti, pole držeti, húfy své šikovati VšehK 1b ║ jímžto [zástěrkou] hráči na poli své stydkosti zastierají ComestC 10a na cvičišti; buď hotov býti na poli, kdežto rytieři kolí FlašRadaA 893 na kolbišti; avšak jest nikdy pole neztratil [Žižka] KronŽižka 158b nebyl poražen pole obdržěti n. získati v. obdržěti 2, získati; na poli ostáti v. ostáti 1; pole plané v. planý 1

6. pole, polní tažení, válečná výprava; pole jmieti“ (proti komu) bojovat na válečném poli: ten kardinál…aniž kdy mohl mieti pole proti nepřátelóm KarŽivA 351 campos…habere, pod. ListářRožmb 4,290 (1450); jednú zimě přijevše s pole a s pobitie nepřátelského TkadlA 42b; jestliže jsú mezi kterými pány…záštie,…buďto prvé před tiemto polem, anebo nynie na poli…povstalé HájZříz 40; aby nechal [král] těch polí, že všecko po jeho vuoli má jíti ArchČ 2,408 (1445); že se pan Jiřík polem chystá na starého Míšenckého ListářRožmb 3,340 (1448); že by mělo pole býti ArchČ 11,247 (1450); aby se také ku poli strojil t. 4,30 (1450); bratr Žižka s…Pražany pole vzali aneb na pole vytáhli t. 532 capiunt campum podnikli tažení; ktož jest s Královú Mtí na poli nebyl, že naň táhnúti chtie ArchČ 7,359 (1468) ve válce

7. vojsko, branná hotovost: kázalť jsem [Žižka] pole sbierati ŽižkaList 20, pod. ListářRožmb 2,25 (1439); aby všechna pole strhla a aby rok v Rábu byl ArchČ 2,411 (asi 1446); Pole dobře silné mají pan Jiřík s těmi čtyrmi kraji t. 3,47 (1448); aby hotovi a vzhóru byli polem k určenému dni t. 4,393 (1450), pod. ListářRožmb 2,314 (1444); pole rakúské již roztrženo jest a Králova Mt…vyslal k jednání těch mezi nimi věcí ArchČ 4,283 (1450) vojsko je rozpuštěno, pod. t. 8,7 (1470); abychom se některakým polem zásobili, děla i lidi pohotově majíc TovHád 37b ║ majíc tolik posádek a polem nám silni jsúc ListářRožmb 2,4 (1438) majíce nad námi vojenskou převahu

8. pole, ohraničená plocha (na znaku n. šachovnici): na zemské korúhvi…lva šerého [malovat] v červeném poli BruncBaw 15a; u bielém poli ciesařskú orlici…na svém štítu nésti PulkB 51 in campo; mudřec počal hru šachóv skládati, čtyři a šestdesát polij znamenav podlé zpósobu města babylonského GuallCtnostK 137, pod. ŠtítŠach 293a; na niežto [šachovnici] mnohá pole GuallCtnostK 139; na té korúhvi byly trojie rohy jelenie črné v žlutém poli ListářPlz 387 (1437); ty věže [na erbu] mají bielé v modrém poli ArchČ 18,65 (1498)

Též jm. míst. Pole (Profous 3,421, 13. stol.). – Hojné ve spojení s adj. jako jm. pomíst. Kobylé p. (Sedláček 127, 1415), Nové p. (LékRhaz 61), Bánovské p. (Půh 6,262, 1492), Bychotino p. (Reg 2,261, 1269), Špitálské p. (LetKřižA 149 ed.), Uhřečské p. (DeskyMorOl 69, 1492), Valcieřovské p. (Reg 2,606, 1287) a jako jm. míst. Dlúhé p. (ArchČ 31,320, 1387), Dobré p. (Reg 3,490, 1327), Hornie p. (CDM 9,250, 1364), Krásné p. (Hosák–Šrámek 2,275, 1430), Svaté p. (ArchČ 3,518, 1437), Vlčie p. (Profous 3,423, 1323), Vysoké p. (CDM 3,314, 1228)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


Konstantinopol, -i, -pole Konstantinopole, -e, fem., Costantinopolis — Do Konſtantinopoly Mill. 5a — Do conſtantinopolim plula Pass. 481, tvar lat. akk. přejat do kontextu českého. Z toho neumělostí: do Conſtantina napule Mart. 33a, t. 35b a j., do Conſtantina napulij t. 39a; z Conſtantina napule t. 34a; w Conſtantinie napuli t. 31b, t. 33a a j. Adj. -politanský konstantinopolitanský, z lat.: w konſtantynopolytanſkem městu Mill. 5b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


pole n. pole; rovina, planina; bojiště, zápasiště: obdržěti pole zvítězit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


pole n. = místo, kde se vojska potýkají; válka; státi na svém poli = vítěziti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).