1. (čeho [ohně]) plamen, tepelný a světelný projev hoření, zprav. jazykovitého tvaru: plamen ohenný ŽaltWittb 28,7 (v. ohenný 1) flammam; kámen pyrop, jenž svietí vniž plamen AlxV 1551; z niej [peci] sě plamen vyrazi LegKat 2911; saněma plamen smrdatý jako síra z úst…plápolajě PasMuzA 493 ignem; hvězdný jasný planen (m. plamen) BiblOl Sap 17,5 (plamenowe VýklKruml, blesk BiblPraž); kdež plamen mladosti zatmí…smysly Čtver 88b (fig.); plameny z nie [Etny] sopcí CestMandA 171b (plamenie ~B, plamenowe ~D); uhasiti plamen HusVýklB 109b; flammare pálati plamieniem SlovOstřS 134; podněcujiece [ďáblovy šípy srdce] hněvem jako plamenem ChelčBoj 408a; na voheň bez plamene AlchLull 87; v. též ohnivý 5 — fig. s určením zaujetí mysli: plamen smilstvie…uhasiti OtcB 8a; túžebný plamen horúcí v srdci nietí PísZávT 44 (v. nietiti); plamenem v jejie milosti zapáliv sě PulkB 50; hněvu…plamen v peci srdce Čtver 36b; aby se plamen hřiechóv nerozšířil ProkPraxK 49a

2. jen sg. oheň, ničivý živel šlehající plameny (pův. synekd. k 1); bibl. oheň jako Hospodinův nástroj trestu: jako plamen sžíhá hory ŽaltWittb 82,15 flamma; sejdú [„učení“] od mečě a v plameny BiblDrážď Dn 11,33 (v plameni ohně HusSvátA 563a); plamen [jímž vzplanul dům] jako obluda zmisal PasMuzA 644 ignis; tehdy já…vstúpich prostřěd plamene OtcB 27b; olivie plamen sehlti BiblOl Jdc 15,5 (oheň ~Praž); kteříž poznají pravdu jeho [Kristovu]…, v těch spasenie provede i vprostřed plamene Antikristova ChelčKap 232b (fig.); věrní křesťané…padají v meč a v plamen, v vězení AktaBratr 1,14a (sr. Dn 11,33) ║ který člověk v pravé nemoci se upotí…, také když nemocného udeří plamen LékFrantA 37b horečka (sr. oheň 8; pod. LékKřišť 30b) — bibl.: plamen zžehl hřiešníky ŽaltWittb 105,18 (sr. Nu 16,35), pod. BiblDrážď Sir 45,24; hospodin spustil jest déšť z síry a plamenem s nebe nad Sodomu BiblOl Gn 19,24 (v. oheň 1)

3. relig. („pekelný“, „věčný“) oheň jako posmrtný trest zavrženým („oheň“ 5); synekd. peklo: dvě rucě…jmajíce puščenu býti u plamen věčný EvVíd 45a (Mt 18,8: do ohně ~Ol) in ignem aeternum; padnuť…v ten hřiešný pekelný plamen Spor 87b; hořímy [duše hříšníků] v tomto pl̇amenu OrlojK 439 (plameny ~A); protož máme…smilovánie čekati, abychom zbyli plamene FlašRadaA 1991; budúť [hříšníci] odsúzeni…v ten věčný plamen KancVyš 7b; všickni věčný pekelný plamen zasluhují PasKal I1a ║ trpěti očistcový těžký plamen ŠtítMuz 50b oheň očišťující duše v očistci (sr. očistec 1)

4. relig. plamen jako výraz n. znamení Boží přítomnosti („oheň“ 6): by hřiešnému srdci mému dal [Syn boží] horkost svého plamene, svatého ducha pramene Vít 89a; anděl vstúpi v plamenye ComestC 132a (v plamen ~K; Jdc 13,20: v plameny BiblOl, s tiem plamenem ~Praž) in flamma, pod. SolfA 82a; zjevil sě jest hospodin jemu [Mojžíšovi] v plameni ohnivém BiblOl Ex 3,2