pasenie, -ie n.; k pásti (pasu)
čeho [dobytka] pasení, vyhánění na pastvu a hlídání: v paſenye stád EvOl 115a (Gn 37,12: pasúce stáda BiblOl) in pascendis gregibus; bratřie moji…jsú lidé pastýři ovcí a péči mají o paſeni stád BiblOl Gn 46,32 (o krmení ~Pad, že stáda chovají ~Praž) alendorum; země hodné ku paſſenij dobytka t. Nu 32,1 (ke krmení ~Pad, ano mají pastvy dobré ~Praž); ego vobis quippe ministris servandos comitto greges…, ad victum (k paſeny gl.) largior agros GlosSed 94a (v obr.); v čím ostražení a paſſeni bylo jest [dobytče] PrávSasE 67a ║ nenie miesta v světě tak utěšeného očima ku paſeny CestMandA 186a libého pro oči (sr. pásti 4); břicha pasenie na robotných úsilé ChelčCírk 84 ed. (expr.) obohacování se (sr. pastva 2). – Sr. pastva 1, pastýřstvie 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pasenie, -ie n. pasení, pastva; nenie miesta tak utěšeného očima ku pasení libého pro oči; pasenie břicha požitkářství, labužnictví
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.