přihlédanie, -ie n.
k přihlédati
1. k komu/čemu, na co pozorování, sledování někoho/něčeho zrakem, (na děj) přihlížení něčemu: ty s [Bože] … andělské přihlédanie k těm, jenž snažně bojují OtcB 102r angelorum spectaculum; kak jest bylo syna božieho na svých svatých rytieřóv mučenie jasné přihlédanie, vida, ani silně stojie PasMuzA 636
2. pohledění, podívání (se), podívaná, pohled: všěcky, ješto byli na přihlédanie [vojenských příprav] přědběhli, zbil [velitel vojska] BiblDrážď 2 Mach 5,26 (k divadlu BiblPad, k dívaní BiblPraž) ad spectaculum; ó, přědivné přihlédanie, nese dievka svatá na svú rukú to dietě PasMuzA 136
3. jaké podívaná, jev ap. vzbuzující pozornost: to všěcka obec uslyšěvši, na to přihlédanie sě sběhla PasMuzA 228; bieše velmi veliká radost učiněna v nebi svatým božím a milé přihlédanie svatým anjeluom, dívajíce se, kterak veliká strana diábluov šeredných bojovali s vyvolenými božími PasKal 247r
4. k čemu (abstraktnímu) věnování pozornosti něčemu, zaměření se na něco: modlitba na konci lepší bývá nežli na počátku, a to jest … z pohnutie velikého v samém sobě a z přihlédanie k svým nedostatkóm JakZjev 417v
Sr. dívanie, StčS obezřěnie, opatřenie, přěhládanie