1. pf. co [ostrého] kam nechat proniknout něčím, nechat projít skrz naskrz: pusti [v boji s nepřítelem] meč po levý straně, počen ot oka levého, przyepuſty až do druhého AlxV 1665

2. co přetavit, tavením přeměnit; [tuk] přepustit, ohřátím přeškvařit; bibl. fig. [o Bohu] koho (pro)tříbit koho, (pře)zkoušet něčí ryzost, opravdovost („přěpáliti“ 2): zlato tvé i střiebro prziepuſt BiblDrážď Sir 28,29 (přečisť ~Pad), pod. SlovAnon 2a; conflans prziepuſtiege MamKapR 109a (Mal 3,2: on [anděl] jakžto oheň rozdutý EvOl, jakžto oheň slévaje BiblOl, přežehuje ~Lit, přepalující ~Praž); przepuſſt je [sádlo] a vylí na vodu LékFrantA 65b — bibl. fig.: toť já [Bůh proradný lid] prziepuſty a zkusím jich BiblDrážď Jr 9,7 (pṙepuſtim ~Pad, přestúpím ~Praž) conflabo; přivinú sě k nim mnozí lstiví, aby byli prziepuſſczani a zvoleni…až do času věčného BiblDrážď Dn 11,35 (byli pṙepuẛtieni ~Lit, byli přepáleni ~Praž) conflentur

3. pf. koho pustit dopředu (na přední, zvl. významnější místo): prerogare povýšiti, mocno učiniti vel prziepuſtiti SlovOstřS 144; prerogo…precellere, superare, preponere převýšiti, přehověti, předložiti, v úřad postaviti, przepuſtiti VodňLact ee5b

4. jur. pf. co [lhůtu] nechat uplynout, promeškat: dočtúce sě, že je neděle prziepuſtil, proto póhon ztracen, že je ne s právem ho sehnal RožmbA 35 (přěstúpil ~B aj.); odpory činili sú dskami praviece, že nadepsaný Zdeněk léta zemská přepustil jesti ArchČ 3,336 (1460) ║ Adam przepuſtil věčného mocného pána přikázanie KancVyš 138a tj. pominul

5. (co [přestupek ap.]) komu odpustit; co prominout, nechat projít bez postihu: nakřivil sě jest člověk a ponížen jest muž, protož neprzyepuſſczey jim [modloslužebníkům] Pror Is 2,9 (neotpúštěj BiblPad) ne…dimittas; ti čtyři smluvili je [protivné strany]…o póhony, aby sobě to přepustili a o ty věci se více nepohonili Půh 2,577 (1418)

6. [o božském ap.] co [tíživého], ojed. koho, s inf., s větou obsah. (na koho, ojed. co, komu, kam) dopustit, seslat; s elipsou přímého předm. (na koho) postihnout koho: že js na mě těžcě prſíepuztẏl [Bože] tak rozličných pohub ztráty AlxBM 298; proč na ny [ďábly světče] ty muky…prziepuſczieſſ PasMuzA 412; svádu silnú przepuſtila naň [člověka moudrost], aby svítězil BiblOl Sap10,12 (dala ~Lit) dedit; neprzyepuſczyey [Kriste] na mě tebe otlúčenu býti ModlMil 51b; bóh przyepuſty smutek duši na spasenie AlbRájA 24b; chvalme ho [Boha] vždy ze všeho, což na nás pṙepuſti HusVýklB 92a; navštievil [Bůh]…mě…nemocí velikú a opět uzdravil, pṙepuſtil nepřátely velmi tuhé HusKorP 427; na oboje z těch měst przepauſſtim [Kristus], což mi se líbí JakZjev 51b; przepuſti buoh duch bludný v jich v hlavy RozmlVácl 1119; aby…přemohla [církev] všeliká bezprávie, kteráž na ni przepuſſtiena bývají ChelčSíť 50a; proto na ně [tj. stranu sirotků] pán buoh přepustil, že…všudy je valně porazili LetKřižA 108 ed. — s elipsou předm.: kdež buoh ráčí przyepuſtyty, musíť zle mnohu přijíti VítAlan 8b; jich bóh przepuſti na ně a poddá je tobě BiblOl Jdt 5,24 (poddada poddá ~Lit) tradens; ó bože, co sem shřešila, že si na hubenú dievku a na královú pṙepuſtil ApolBaw 222a; kdyžť naň [dobrého kněze] pán buoh pṙiepuſti, trp rád JakVikl 205b ║ proněžto jest przepuſtil hospodin bóh náš slovo své, ježto jest mluvil k nám BiblOl Bar 2,1 (jest ustavil ~Pad) statuit tj. naplnil

7. bibl. SZ pf. v přísežné formuli [o božstvu] co [trest ap.] (na koho) přidat, připojit nad stanovenou míru pro případ nedodržení slibu (v. Novotný, Bibl.slov. s.v. přísaha): učiň toho hospodin nad Jonatú a to przepuſt, točíš co by sě tobě mělo státi BiblOl 1 Rg 20,13 (rozmnož ~Pad, přidaj ~Praž), pod. t. 1 Rg 25,22; učiň to mně hospodin a to przepuſt, točíš co jest všeho zlého na světě, to sě nade mnú staň t. 2 Rg 19,13 (přidaj ~Pad); to učiň mně [králi] buoh a to na mě przepuſt t. 3 Rg 2,23 (přidaj ~Pad); et hec addant a to na mě prziepuſtie VýklKruml 62a (3 Rg 19,2: to mně učiňte bohové a nad to viece BiblOl, přidajte ~Pad)

8. co, s inf., s větou obsah. (komu, ojed. koho) dovolit co (komu), dát svolení s čím; s inf., s větou obsah. komu nechat koho; [něco nežádoucího] dopustit: prſiepuſt mi [Jobovi Bože], abych málo požělel bolesti mé ŽaltKlem 157b (Job 10,20, v. popustiti 4); páni…svým lidem bráti prziepuẛtyechu DalV doplněk 4,27; prosil jest Piláta Ozěp…, aby sňal tělo Ježíšovo. I prziepuſty Pilát BiblDrážď J 19,38 (odpusti ~Lit, dopustil ~Praž) permissit; proč nám prziepuſſtiſs, že sě s tebú [ďáblem] vadímy OtcB 185a; przepuſti [setník], ktož kolivěk…by mohl z moře vyjíti, aby vyšel ComestS 407b; przepuſt mi, ať přejdu přes tvú zemi BiblOl Jdc 11,17 (odpusť ~Pad, dopusť ~Praž) dimitte; boje sě, aby jemu [Tryfonovi] toho [touhy po kralování] neprzepuſtil Jonatas t. 1 Mach 12,40 (nepřekazil ~Lit, nedopustil ~Pad) tj. aby mu v tom nezabránil; ižádného času hospodin nám prázdného neprzepuuſczie MatHom 72; to, což přikazujem, to vždy chceme, ale to, což prziepuſtygeme, nechtíce přěhlédáme t. 300; to przepuſſtije [Bůh], ješto ani zlé jest, ani dobré ŠtítSvátA 9b; žalářný, točíšto pán náš Jezus Kristus…, przepuſtil dceru, točíšto milosrdenstvie své, k lidskému pokolení dojíti GestaB 118a; to jí [králově vdově nový sňatek] svobodně propúštieme i przepuſſtiemy MajCarB 11a (dopúštieme ~A, propúštiemy ~C); protož také páni dřieve svých nálezóv nikdy neprziepuſtili ve dsky zemské klásti DubA 11a (nepřestúpili ~B); že buoh neprzepuſſtie na člověka pokúšeti nad jeho moc HusDcerkaM 213b; že sě pṙiepuſtil od něho [od ďábla] na hóře pokúšeti ten, jenž jeho [tj. ďáblovým] údóm pṙiepuſtil sě umučiti HusPostH 43b; že s [Kriste] jim ten křik przepuſtil PísRoud 343; aby jim [přívržencům Husovým] TMt toho [násilí] neráčila na mě a na mé žákovstvo přepúščeti ArchČ 3,293 (1411); ty lidi, ješto przepuſſtiegí piesní zlých u sebe zpievati RokJanB 71a — v neos. konstrukci: prziepuuſſczeno gest svatému Pavlu samému bydliti BiblDrážď A 28,16 (dopuštěno jest ~Praž) permissum est; jedenie masa nebylo prziepuſſczeno přěd potopú ComestC 18b; vie on [ďábel], kto j posošen k čemu, jelikož však jemu bude przepuſſtyeno ŠtítSvátA 135a — s kontext. elipsou předm.: některý čas přebudu u vás, ač buoh przepuſty BiblDrážď 1 C 16,7 ( bude li…chtieti ~Praž) permiserit, pod. Vít 98a; uzřev, že chtěl před ním padnúti na svoji koleně, neprzepuſtil jest, ale rukú svú jeho pozdvihl GuallCtnostM 35b; jakož on [Bůh] chce, tak przyepuſty ŠtítVyš 84a; diem i o tanci…, že ktož v domu pṙiepuſti HusPostH 188a; nehledělť jest on [Petr], aby jemu ucho uťal, ale aby jemu hlavu srúbil, než Pán jedině potud prziepuſtil RokLukA 416a ║ v ukrutném súžení jsúce, nebudem prziepuſtyeny GlosSed 70a nebudem propuštěni (pod. Žilin 86a) — jur.: nejmá žádný odtah k odvolání súdu v Čechách přiepuštěn (m. přě-) býti ani odtahu bráti ArchČ 10,292 (1486) ║ móže li po panském nálezu strana przepuſſtiena býti k odpoře? Dub UK XVII F 49,30b (připuštěna ~A) připuštěna. – Sr. otpustiti 3

9. s inf. koho dopustit, aby někoho postihlo něco tíživého, strpět, aby byl někdo postižen: trýzniti ny przyepuſtiſſ [Bože] násilně Pror Is 64,12; proč ny jest dnes hospodin pobil, točíš pobiti przepuſtil ot Philisteóv BiblOl 1 Rg 4,3; buoh matku svú tak dlúho przyepuſyl v sirobě býti ZrcSpasK 80; przepuſtil člověka padnúti až i v smrt ŠtítBes 117; nepřepuſtij [láska] člověka…padnouti v hřích smrtedlný JakPost 29b; nepřepúšťujíce je od nižádného…bez súdóv stavovati ani obžalovati v žádné mieře ArchČ 1,196 (1414; jur.)

10. pf. čemu [zvl. nežádoucímu] co (s inf.) připustit, aby se něco událo, zvl. (s)trpět co: když král tomu násilí v zemi przyepuſty DalC 96,1 gestatt; neprziepuſtil buoh nižádné sě škodě nám státi OtcB 40b; klamóv a opilstvie…ani kterému času prázdnu prziepuſte zminúti JeronM 12b dimittatis; ktož móž býti tak léní, by prziepuſtyl nad sebú kralovati zameškání v žádanéj zlosti AlbRájB 136a permittat; przepuſtiſ li vzniknúti té zlosti Pís Muz I E 6,94b; aby český lid též…zachovával [církevní ustanovení] přikazuje se, při přijímaní toliko przepuſſczena novina SilvKron 70a permissa