|
|
přěhládati, přěhledati, -aju, -á pf. (ipf. přěhlédati¹, -aju, -á, přěhledovati¹, -uju, -uje, přěhledávati¹, -aju, -á); k hládati/hledati, sr. pohledati co [prostorového]/koho prohledat co/koho, provést prohlídku čeho n. u koho: przyehleday [dům] a cožkoli svého u nás nalezneš, pobeř BiblMuzSZ Gn 31,32 (hledaj ~Praž, ptaj sě ~Pad) scrutare, pod. RokPostB 338; prziehledowaſſe [Hilarion] všěch mnichuov pelešě OtcB 161b lustrabat; počal [úředník]…postupovati od pytle Benjaminova, nechtě jeho pṙehledowati AsenF 264a; všecko jeho nádobie [Jakubovo Laban] prziehladal ComestC 39a (przehledal ~K); przehledaſs všěcku mú schránu BiblOl Gn 31,37 (przehladal jsi VýklKruml); przehledal sem všecky strany srdcě tvého, zda bych v něm nalezl milost ŠtítBrigP 75a (fig.) quaesivi; všecky skrejše toho hradu przehledachu [Řekové] TrojK 111b; aby…ani těm ženám co bral, ani jich přehledoval [nařizujeme] HájZříz 40; každého [horníka] pilně przehledati, aťby ničehož rudy nebylo odneseno PrávHorM 14b, pod. ArchČ 6,92 (1478); od toho zvláště úředníci jsou usazeni, ješto kupce prziehledawagi CestKabK 3b; když przehledal [Laban] veškeren stan a nic nenašel BiblPraž Gn 31,34 (hledal po všem stanu ~MuzSZ) ○ přěhledaný adj.: Hermogenes hora przehledana VýklHebrL 205a scrutatus ║ klášter řídko jest kdy byl anebo nikdy od starších przehledowan HynRozpr 197b gefisitirt kontrolován vizitací V posunutém významu ‚prozkoumat‘ přechází přěhledati/přěhlédati k výraznějšímu přěhlédnúti/přěhlédati 4 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
přěhledaný, přěhledati, přěhlédati¹ v. přěhládati Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
přěhlédati² v. přěhlédnúti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
přěhlédnúti, -nu, -ne pf. (ipf. přěhlédati², přěhledávati², -aju, -á, přěhledovati², -uju, -uje); k hleděti 1. pf. přěs co [překážku] podívat se přes co, pohlédnout na druhou stranu čeho: přes druhú zed przehlednuti sme mohli a viděli sme zahradu druhú CestKabK 27b 2. ipf. co [skutky], ojed. koho přehlížet co, nevěnovat pozornost čemu, co [špatného] promíjet: milováše dušě a przyehledal si hřiechy Aug 111a; to, což přěpustijeme, nechtíce prziehledame MatHom 300; co jsi, pane, odšel daleko; przehledaſſ [mne] v potřebě i v zamúcení KorMan 123b (Ps 10/1,1: v. potupiti 7) ║ aby nebyl [mnich] klevetavý, ničehož neprziehledugie a nic [zlého] neposuzuje OtcA 337a (k ničemuž zlému nepřihlédajě ~B) nihil discernens nic nepromíjející; ješto vší obci k škodě v městech bratrstva [tj. domácí necechovní společenství] przehledagy na koláči, nikakéžť to dobré nenie ŠtítKlem 88b dopouštějí, trpí ♦ p. přěhlédnúti, přěhlédati, přěhledávati, přěhledovati sobě zlého odpouštět si, promíjet si vzájemná provinění: sedmé znamenie té [tělesné] milosti jest, že sobě zlého przyehledagy ŠtítVyš 50a; tělesní milovníci zlého sobě przehledagij, hřiech očitý jeden v druhém omlúvajíc ŠtítSvátA 95b 3. co [prostor, množství] („očima“) přehlédnout, zrakem celkově postihnout: lépe jest tobě svýma vlastníma očima svého sbožie prziehledagice jíti do nebeského královstvie MatHom 75; na tři strany krajiny očima prziehlednuti nemuož CestKabK 10b; že ho [město Egypt, tj. Káhiru] člověk odnikud očima nemóž przehlednuti t. 24a; perspicio…pṙehlednuti VodňLact ee3a; aby VMti každý z nich [služebníků] slúžil,…měl by VMt dobrú pomoc jiezdnými, tak jakož sem já to přehlédl ArchČ 14,117 (1462) přehlédnutím zjistil (?) ║ hlédaj a przehleday, zdali nalezneš biskupa, jenž by následoval Krista HusSvatokup 148b pátrej, prohlížením zjišťuj. – Sr. obezřieti 1 4. co, v čem (s větou obsah.) zevrubně prohlédnout, podrobit zkoumání co, [text] prostudovat; v čem s větou obsah. prozkoumáním čeho zjistit co: pṙehleday v kronice králóv…, jest li od krále Cyra přikázáno BiblLit 1 Esd 5,17 (přezři ~Ol, aby bylo ohlédáno ~Praž, upamatuj sě ~Pad) recenseat; procězujíce komára, točíš najmenšie věci [v Písmu] s pilností przehledawagycze LyraMat 149b (v. procěditi 2) perquaerentes; všecka srdce przehledawa hospodin BřezSvět 49b; przehledneſſ li náš zákon a jemu budeš chtieti věřiti AlexPovB 287a; když všecka…má naučenie prziehledne, nalezne li co, ješto by se jemu neslíbilo LékRhaz 178; tuto [v bibli] sluší přehlednuti a pozorovati, co cierkev aneb papež móž při svátostech RokPřij 324b; kdy by měl s kterých registr počet dáti, ale by je pilně prziehledal tuto i o všem RokLukA 216b; když prżehledl staré svatých doktorův knihy…, nalezl pochválené přijímaní kalicha SilvKron 41b; perquiro…, id est perfecte vel valde querere przehledati VodňLact ee3a; páni jsou dsky přehledovali ArchČ 5,495 (1499) ○ přěhledovánie n.: pamět o přehledování desk zemských ArchČ 5,495 (1499) ║ falšové…aby staveni byli a přehledováni [a trestáni] ArchČ 4,497 (1479) vyšetřovány. – Sr. ohledati¹ 9 5. koho [podřízeného] (s větou doplňkovou) dohlédnout na koho, ipf. dozírat na koho („ohlédati“ 6): kažte kněží všecky przehlednuti, jsú li praví kněží ŽídSpráv 97; rychtář aby przehledowal, čím se živí [lidé], kradú li t. 116; chudé przehledugte, kterak sú živi KrčínHrad 3b; majíc řád nad sebú zpósobený v spravedlnosti je [všechny lidi] przehleduge v městech t. 4b 6. ipf. s větou obsah. přihlížet, sledovat: da se Markovým manóm przehledati, kto kdy počel to lože metati TristB 55b (přihlédati ~S) sahen; on [bratr] sě nechtěl modliti, ale všelikú radostí prziehledal [ďábla] AlbRájM 67a (přihlédal ~A, ~B); nebo sem pilně pṙehledal, že velmě stvorným rozomem věříte v tu při ChelčBisk 15b Sr. prohlédnúti. – Významy 2 a 3 motivuje týž komponent ‚přes celý objekt až za něj‘ Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
přěhlédati, -aju, -áš, přěhledovati, -uju, -uješ ned. sledovat, prohlížet; konat prohlídku, přezkoumávat; přehlížet, přezírat, nevšímat si, opomíjet Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
přěhlédati nedok. = opatrovati, spravovati; opomíjeti; přehlížeti, promíjeti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|