pěst, -i f.
pěst, část ruky s dlaní a prsty, zvl. sevřená: zetřě kopie až do piezty AlxB 81; tepete pyeſty nemilostivě EvOl 107b (Is 58,4); nebť dám pyeſtyu po tvém lícus MastMuz 385; digittus prst,…pugnu pyest KlarBohF 428; Caph Pieſt neb hrst neb ruka VýklHebrL 191a vola; obierati kyjmi, pieſtmi DivKlem 216a (797; v. obierati 2); s tvú rukú kóžě přěse všěchny články sě smekla a krev sě za pyeſty spekla ModlMil 55b; palice do pieſti HusVýklB 73b (v. nóž 1); pugnare pieſtmi se bíti SlovOstřS 145; pieſti ručné úd od prstóv až do zápěstie máť v sobě osm kostí LékSalM 765 rasetae; když se [ruka] v dlan roztáhne, i když se v pieſt zavře AlbnCtnostA 128b; pugillus pieſt SlovKlem 76a; condolare pieſtmi bíti t. 9b; těch bratráňat…počíná třetí pokolenie, to jest ten úd, ješto se před pieſtij shýbá PrávŠvábE 10b hand v zápěstí — v určení objemové míry: vezmi strdi a horkého chleba tak zvieci jako puol pieſti LékFrantA 45b; ať jest [vápna] jako dvě pieſti LékFrantC 171a, pod. t. 172b
Též jm. osob. m. (Pest NekrPodl 406), pokud nejde o Piest (v. t.)