ovdovilý adj.; k ovdoviti
[o ženě] učiněný vdovou, připravený o manžela: svých mužuov ukrutně zbité mrchy, ženy owdowile, opatříte TrojA 61a (~S, ~L, ~K, ovdovělé ~O) viduatae…uxores; ║ odtud [z Francie] posla mě otec mój k sestře mé owdowile po Henrichovi, vévodě bavorském KarŽivA 389 (ješto bieše ostala vdovú ~C) relictam Heinrici ovdovělé (srov. ovdovělý)