ovdovělý adj.; k ovdověti
[o ženě] (po kom) ovdovělý (úmrtím někoho), pozůstalý jako vdova (po někom): vdovu, ješto bude oudouiela po knězi, pojímati budú [kněží] BiblOl Ez 44,22 (kteráž by ovdověla ~Lit, ~Praž, kteráž by byla vdova ~Pad) quae fuerit vidua; svých mužuov ukrutně zbitých mrchy ženy owdowielé opatříte TrojL 53a (v. ovdovilý); já, koruna owdowielá České země Budyš 29a (v obraze); [věno] po Jitce ovdovělé po Arneštovi ArchČ 37,1639 (1454); jakožto jiné králové české ovdovělé zachovávány byly jsú [při věnu a právech] ArchČ 4,453 (1471). – Srov. ovdovilý