otvařovati, -uju, -uje ipf. (pf. otvořiti)
co [uzavírajícího] otvírat něco, odsunutím něčeho vytvářet průchod: všeliký samček otwarzyge vrata, svatý bude bohu nazván EvBeneš 81b (L 2,23: var. v. otvierati 2) adaperiens (v obraze) tj. rodící se; vrata lidem veliká a výborná ottwarzygie [Bůh Otec] MatHom 180