ottěž, -i f., též otěž; k ottáhnúti
otěž, řemen (popruh) na řízení jízdního n. tažného zvířete; [u jízdního] uzda: <pro> ňežto [vítězství Alexander] pustiv odtyezy, <na v>šě strany svú moc stěži AlxŠ 37 (v obraze); když žénky omýváchu vóz a ottiezi v rybnícě Samarie ComestC 185a, (srov. 3 Rg 22,38: udidla BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, šle aneb uzdy ~Praž) habenas; Odtyez abena, lorum sit udidla, pohlávka capistrum KlarGlosA 2161 (De armis); jej [koně Hektor] za otiez jednú rukú držě TrojA 109b per…habenam; abena dicitur corrigia freni, que manu trahitur, vulgariter Otiez SlovOstřR 1; habena…dicitur lorum sive retinaculum freni et habene dicuntur funes navium udidla, sed hic odtiez uzdy et forte šle VýklKruml 63a (3 Rg 22,38); habene, id est lora sive retinacula frenorum…odtieži vel šle s postranky VýklKruml 199a (Na 2,3: var. v. ohlav 2); habena udidla, retinaculum freni otiež SlovKlem 51b