1. (ot koho, ot čeho) odcházet, vzdalovat se, zvl. chůzí: lid otſtupowaſſe a ty s [Samueli] nepřišel podlé smlúvy v těch dnech ComestC 143b subterfugiebat; abychme…od něho [kříže] nikam na pied neodſtupowali, ale…vždycky u kříže stáli PříbrZamP 135a (v obraze); s hanbou sou odstupovali [Zikmundovi vojáci] BřezKron 385 recesserunt; bojováno jest s obú stranú…, jednak naši, jednak Turci odſtupowachu SilvKron 99a pedem referre ustupoliva; odſtupowal od něho [Saula] duch zlý BiblPraž 1 Rg 16,23 (odcházieše ~Pad, otejdieše ~Card, ~Ol) recedebat
2. jur. co [majetek] odstupovat, postupovat: mocí tohoto listu prodáváme [převorka a konvent], odstupujem i vysazujem v pravé purgrechtnie právo ves svú ArchČ 4,372 (1419). – Srov. otstúpiti 2
3. (ot čeho) oddalovat se, uchylovat se; [od řečeného] rozcházet se s něčím: abych ot skládanie Otcuov starých nikoli neotſtupowal ComestS 1a ut…non recederem; aniž má kto tiem sě hnúti, otſtupugy li v tomto ot řeči svatého Jeronýma LyraMat 13a si…recedo; člověk…odſtupuge od povahy svého stvořenie a podoben hovadu bývá RokJanB 5a; má mieti [válka] věrné rytieřstvo…, rytieřstvo již mnohé jinam odſtupuge ŽídSpráv 13
4. koho, ot koho [potřebujícího pomoc ap.] odcházet od někoho, opouštět někoho: neotſtupuy [Bože] mne až nidokudž ŽaltWittb 118,8 (~Pod, BiblDrážď, neopúštěj ~Ol, ~Pad, ~Praž, neopušťuj ŽaltKlem, ~Kap, neostávaj BiblLit) non me derelinquas; od chudého i ti [přátelé], kteréž jest dřéve měl, odſtupugi BiblLit Pr 19,4 (~Praž, otstúpie ~Ol, odlučují sě ~Pad) separantur; neodſtupuy [Bože] ode mne, nezóstavuj mne u méj potřěbě ŠtítBarlB 150 neque discedas; v neštěstí odſtupugi a v nepřátelstvo ji [lásku lidé] obracují ŽídSpráv 85 (elipsa předm.); ║ aby nižádný neodſtupoual an oklamal <v trze> bratra svého BiblKunšt 1 Th 4,6 (var. a lat. v. nadstúpati, otstúpati 1) nepodváděl (nejspíše m. „neobstupoval“)
5. (ot koho [boha, církve ap.], ot čeho [zákona ap.]) odstupovat, odvracet se, odpadat: neotſtupugemy ot tebe [Bože] ŽaltWittb 79,19 (~GlosMuz, ~Pod, BiblDrážď, pod. ŽaltKap, BiblPad, ~Praž, neotstúpímy ~Lit, neodešli smy ~Ol, neotchodíme ŽaltKlem) non discedimus; mnozí z židóv odſtupowachu od židovstva EvPraž 12b (J 12,11: var. v. otcházěti 3) abibant; přistúpichu [synové Setovi] k zlému, otſtupugicze ot slavností otcovských ComestC 15a recedentes; na té pravdě [boží] pochybují, oblevují neb otſtupugi konečně JakKost 163a; těmi činy [tj. přestupky] odſtupugie [lidé] od boha a od jeho zákona ChelčSíť 40b; kteříž jsú s námi [kněžími páni], když potom odſtupugi od nás, s těmi neobcujem podlé naučenie písem KorMan 30a; mnozí z našich…od pravdy poznalé odstupovali BřezKron 408 recesserunt
6. k komu, v co ot koho přecházet, přiklánět se, přichylovat se: jím [hříchem] od choti Krista odſtupuge duše k diáblu HusSvatokup 191a; transferimini odſtupugete, odešli ste VýklKruml 298a (G 1,6: tak skóro postupujete ot něho [Boha]…v jiné čtenie BiblDrážď, ~Ol, šinuli ste sebú ~Praž, přenášiete se ~Lit, ~Pad)
7. ot čeho, čeho [nežádoucího] upouštět od něčeho, zanechávat něčeho: ovšem toho [bludu] odſtupugy ŠtítBarlB 55; odſtupuge z vuole a z úmysla skutečně od každé zlosti ChelčPost 146a; ║ střeha [bojovník] úduov těla svého, aby…ne všemu se přiměšoval a od příčin škodných odſtupowal ChelčBoj 395b škodlivému se vyhýbal
8. ot koho ztrácet se, mizet: odſtupowachu od nich [nemocných] neduhové BiblOl A 19,12 (~Pad, ~Praž, otstúpáchu ~Drážď) recedebant opouštěly je; ║ noc odſtupuge pryč Pís Třeboň, SA A 7,155b končí, pomíjí (srov. otstúpiti 9)