otročný | StčS |

otročný, otroční adj.; k otrok

námezdný, najímaný n. najatý na určitou dobu: [mluv] s dělníkem polním o všelikém diele a s dělníkem otročnym o skonání léta BiblPad Sir 37,14 (~Nymb, var. v. najatý 1) cum operario annuali. – Srov. otrok 2, otročník

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).