otročník, -a m.; k otrok, otročný
námezdník, najatý dělník: vyplatí sě [bratr]…, peniezě, za něžto byl prodán, podlé čísla let a miesto otroċnika počtúce BiblPad Lv 25,50 (~Nymb, miesto otročie ~Card, ~Ol, ~Lit, podlé…úmluv otročích ~Mlyn, což slušie na služebníka kúpeného ~Praž) iuxta…rationem mercenarii. – Srov. otrok 2