1. relig. odpuštění, prominutí hříchů (pojaté jako milost boží): aby odpuſtek, jehož sú veždy žádali [boží služebníci] lítostivými prosbami, obdrželi ŽaltPod 172a; venia odpuſtek MamUKA 36b; implorate proste [zpovědníci], quia donnetur nobis, aby nám dán byl tempus čas magne indulgencie velikého odpuſtka, t. milosti HymnUKA 44b; vinných jsi [boží tělo] odpuſtek, ty s pokrm spasenie KancJist 19 (fig.); odpuſtci praví sú založeni u vieře syna božieho RokJanB 134a; kde nenie zpovědi, tu nenie odpuſtkuov AlbnCtnostA 63b

2. relig. (čeho [počtu let, dní]) odpustek, prominutí časných trestů božích zbývajících kajícníkům k odpykání (v daném počtu dní či let veřejného pokání, popř. pobytu v očistci) udělované církví za vykonání uložených dobrých skutků n. obětí, později zvl. peněžních: slyšte všichni, <ktož ch>tie jmieti <O>tpuſtky, k tom<u otplaty a hřiech>óv zbaveni<e za ty> [svaté skutky] HradProk 1a; ktož tu pieseň [tj. Jezu Kriste…] spievají…, tři sta dní odpustkóv mají LyrVil 151; ktož ji [modlitbu] pěje…, ten má šestnádcět tisíc a šestnást let ustavičného otpuſtka ot papežě Lva ModlMil 73b (dodatečně škrtnutý text); dlúhá pokánie dávali dřéve, pak milost činil papež neb biskup s kajícím, spustil toho pokánie tolik neb tolik, jakož i dnes tak píší na listech, dávajíc odpuſtky ŠtítMuz 163a; ktož sú hřešili, aby sě právě káli a dosti za hřiechy učinili a v odpuſtky trhovské nedoufali HusZrcM 44a; k svému lakomství sě obrátil [papež], jenž jest svatokupectvie, prodávaje dóstojenstvie:…kanovnictvie i farárstvie, odpuſtky i dopustky HusPostH 148b; v tom městě [Lausanne] mají v kostele…mnoho odpuſtkow matky božie CestJar 23 odpustků za modlitby k Matce boží; když:…rozličných jazykův národové do německého vojska sjížděli se, aby tak veliké milosti, totiž rozhříšení od viny i od muky od papeže půjčeného byli účastni…A když…staré, mladé pro obdržení odpustkův…mordovali BřezKron 512 ab obtinendum indulgentias; by jediné bóh zdařil, abych s měšečnými odpustky přijel [kněz z Řezna] ArchČ 5,328 (1471)

3. otpustky, -óv pl. m. reform. ot čeho, čeho [hříchu, trestu] odpustky od něčeho, odpuštění něčeho na základě „odpustku“ (2); odmítány jako nepodložené Písmem: vymyšlujíce [kněží] divné řeči a rozhřešování, odpuſtky ode všech hřiechóv i od muk dávajíce HusSvatokup 119b, pod. t. 120a; kdež zlí ustavují někde odpuſtky hřiechóm RokJanB 134a; kdož mu [faráři] ovci, krávu dá, všecky římské odpustky má pekla i propasti VýbAkad 2/1, 271

4. otpustky, -óv pl. m. reform. vykonávání uloženého pokání za slíbené „otpustky“ (3): kterúžto [nemocnou] ženu léčili sú falešní proroci dávno odpuſtky, pútmi, očistcem…i jinými zámysly bludnými ChelčBisk 24b; založivše [lidé] své spasenie na túlačkách, na odpuſtcziech RokLukA 70a; hledá [hříšný lid] spasenie,…jakž jemu kněz nebo mnich svatokupec…uloží, ono v pouti, ono v postech,…ono v uodpuſtcziech RokPostA 74a; ukazuje jim [lidem papež] Krista Ježíše onde na púšti v uodpuſtciech, kdež viec hřiechóv nabudu KrčínHrad 9a