1. koho, co [hmotného] (ot koho, ot čeho, s čeho čím) zapudit, odehnat, zahnat, přinutit k vzdálení se: bliz jich [dívek muži] hrad postaviti chtiechu. Dievky jě dvakrát odpudychu DalC 11,5 (rozpudichu ~V) machtin si fluchtig; od některých bratří…biechu mocí odpuzeni [ďáblové] OtcB 61b repulsi; takž ji [Lest Věrnost] s pole pryč odpudi BawEzop 115; svú volí diábla od své dceře odpudyla ŠtítSvátA 130b; ohnivá cesta mnohé pány rozpačila a mnoho set jezdcóv odpudila CestMandA 221a odradila; effugiaverunt aciem gladii odpudily jsú HusSanctB 15b (Hb 11,34 effugerunt aciem gladii: pudili sú ostrost mečovú BiblOl, zapudili sú ~Lit, ~Pad, zapuzovali ~Praž, odehnali EvOl); sviežiš jemu nohy…, pak odpudiz krev LékMuz 320a vypuď; to přitahovánie [vlhkosti] činí otok, leč bude odpuzeno olejem řečeným LékSalM 443; nechce jemu jeho pán pomoci v jeho núzi a odpudij jej mocí od svého domu PrávŠvábE 38b vertribet; ║ Starkvas…Pražského kostela požádal, jenž nebyl odpuzen pro otcovskú a královskú pomoc SilvKron 22a neque repulsum odvržen, odmrštěn; rychtář žádného nemuož odpuditi od žaloby Žilin 108a (v nadpise) weysen nikomu zabránit v žalobě

2. co [nežádoucí stav, vlastnost] (ot koho, koho) odehnat, odvrátit něco (od někoho); co koho, ot koho zbavit něčeho někoho: lida všelikého strast odpudy [svítání] nemocného Vít 30a; všelikú nehodnú žádost otpud ote mne, otejmi ote mne břišné žádosti BiblOl Sir 23,5 (otvrať ~Lit, ~Pad, odejmi ~Praž) averte; jíž [houní Jan] jest i hanbu i zimu rovně odpudil HusPostH 11a; omnem elacionem et superbiam a se penitus abdicabit odpudí KapPraž D 3,184a (Summa)

3. bibl. koho, co [hříšníky] zavrhnout někoho, odvrátit se od někoho: bože, jenž si otpudil ny ŽaltWittb 59,12 (~Pod, ~Kap, si…otehnal ~Klem, pod. BiblPraž, si vyhnal ~Ol, si zahnal ~Pad) repulisti; otpudil [Hospodin] stan Jozefóv ŽaltWittb 77,67 (var. v. otehnati 5) repulit, pod. ŽaltWittb 107,12 a ŽaltKlem 93,14; otpudil s a pohanil s nás [hříšné lidi Bůh] ŽaltKap 43,10 (var. v. otehnati 2) repulisti