otmluva, -y f.; k otmluviti
námitka, projevení nesouhlasu, odpor: Meida otmluua VýklHebrL 213a (~K) contradictio; beze všie odmluvy…má vléci [napomenutý ručitel]…v ležení obyčené ArchČ 15,293 (1419) — jur.: odmluvu činí Bartoň…na odpor Jona žida NaučBrn 25 (1493). – Srov. otmlúvanie 4