otklásti, -kladu, -klade pf. (ipf. otkládati)
co kam odložit, položit stranou: ani sem toho [vybraného k oběti] otkladl v kterú nečistotu BiblOl Dt 26,14 (var. v. otděliti 2) nec separavi; ║ mše kupovati veleli [kněží], u kříže klásti kázali vosk, vajce, penieze…U podvoje žáci stáli, ustavičně vždy volali „klaďte“ i „vodklaďte“ PísSvatokup 87 dejte, odevzdejte. – Srov. otložiti 1