1. co kam odkládat, klást stranou: ani sem toho [vybraného k oběti] odkladal v které nečistoty BiblCard Dt 26,14 (var. v. otděliti 2) nec separavi; ║ abdicamus, id est separamus a nobis…odkrýváme, …odmietáme vel odkladame, snímáme VýklKruml 293a (2 C 4,2: odmietáme tajnosti poskvrněnie BiblDrážď, zamietáme ~Praž, otpoviedámy sě tajností hanby ~Ol, odřekujem se ~Lit, ~Pad) zavrhujeme, odmítáme (srov. otložiti 4)

2. co, čeho komu odevzdávat, dávat [peněžní dávku] platit: lidé někteří, kteréž věci najhorší mají, ty bohu odkladagij ChelčPost 280a; chudým lidem za jich práci…odkladagi bohatí horších haléřóv a těmi jim platie RokJanB 285a; abyšte…toliko nám [králi] těch čtyřidceti kop grošů, kteréž odkládati máte, odložili ArchČ 16,2 (1480); ║ muoj otec jako dědic naší macoše na tom zboží věno odkládal Půh 2,527 (1417) vyčleněním zajištoval

3. co, čeho, čím, s inf. (komu dokdy) odkládat, odsouvat na (danou) pozdější dobu (něco): umřieti otkladaſſe [Simeon]…Poče již smrti žádati, nic dále neotkladati HradRad 70b, 71a; neváhaj sě obrátiti k hospodinu a neotkladay den ote dna BiblOl Sir 5,8 (~Lit, ~Praž, neprodlévaj ~Pad) ne differas; den za dnem odkladagij svým po bohu obrácením ŠtítSvátA 237b; když na ně žaloval [kněz na sousedy] u landfridu, vždy mu prý opravou od strany p. Jiříkovy odkládáno ArchČ 3,543 (1449–50); pokánie jim [lidem ďábel] odkládá do smrti ChelčPost 80a; k jinému času odkladage dobrých věcí ChelčPost 115a; dlouho odkládá jim [hejtmanům] král špíží je opatřiti BřezKron 435 prolongat; neviem, proč to [prodej] odkládáte ArchČ 10,18 (1479)

4. jur. co, čeho [jednání] (dokdy) odkládat, odročovat něco: odkládají tu věc [tj. ukončení pře] páni do semnu prvního Půh 1,309 (1409); aby hned rozsúdil [soudce] neodtahuje, roky neodkladage. Odkladagi súdy a lidé meškají své obchody,…prosie, aby konec učinili, a oni odkladagi RokJanB 67a; odkládáme toho, aby to ohledánie mezi tebú a Vodňanskými bylo v ten čtvrtek před sv. Křížem najprvé příštím ArchČ 5,290 (1464); tomu [rozhodnutí] páni rok odkládají až do výpovědi zřízení svého Půh 5,455 (1482)

5. jur. co, čeho [spornou záležitost] na koho, kam postupovat (předávat) něco k vyřízení někomu n. někam: jakož se táhnú [strany] na dsky obapol, to páni odkládají do Brna, aby vzali výpis z desk Půh 3,427 (1437); purkrabie váš, což sme oň [rukojmí] jemu psali, na VMt odkládá ListářRožmb 4,179 (1450); poněvadž dostatečně z desk není vyhledáno, páni toho [pře] do Olomúce odkládají, aby lépe ve dskách hledáno bylo ArchČ 16,241 (1482); ║ páni odkládají [při] na dřevný nález, aby při tom obapolně ostali [soudící se] Půh 2,142 (1409) potvrzují první rozhodnutí; nechtějící činiti pokání k poslednímu soudu odkládá [zákon Kristův] AktaBratr 1,292b odkazuje

6. co, za co (komu, proti komu čím) poskytovat náhradu za něco (někomu); [vinu, škodu] nahrazovat, odčiňovat: vezme [kající] v úmysl, aby to odkládal protiv bohu, co j jej hněval ŠtítSvátA 251b; kterak mají odkladati penězi za ptáky rozličné PrávSasE 3a (nadpis) von vogele…wergelt; pánu to [opominuté ve smlouvě] odkladati tolikem penězí, jako to sbožie do roka platí PrávŠvábE 87b bůzzen mit alse vil; tu jemu [škodu poškozenému] má odkladati PrávŠvábE 87a bezzeren