1. [o chování, činu, výsledku děje] otcův, (ve funkci gen.) otce n. otců; v kontextu s obecnou platností otcovský; [o poručnictví, poručníkovi] otcem ustanovený: přisahámť skrze dobrotivost otczowſku AlexPovB 238a (skrze otcovu dobrotivost ~C, ~D, ~T, pod. ~A) per paternam pietatem; niť jich zlost otcowſka nepohorší dobrých synóv RokJanK 129b; když se srdce otcowſka otvrátie ot synóv RokLukA 6b; viece otczowſkych poručníkuov než jeden ZřízVlad b7b tutores testamentarii; poručenstvie otcem učiněné…muož slúti poručenstvie otczowſkee VšehK 156a; otcovského účinku účastným býti ArchČ 18,233 (1500). – Srov. otcovný

2. [o dědictví] otcovský, po otci zděděný: což…z otcowſkeho nápadu jemu [levitovi] má býti BiblPad Dt 18,8 (od otce ~Card, ~Ol, ~Lit, po otci dědictvie ~Praž) ex paterna…successione; aby to břiemě otcovské [tj. České království] jakžto děti jeho a dědici přijali ArchČ 6,446 (1437); patrimonium dědictví otczowſke VodňLact P8b; aby sirotci měli dva diely, otcovský a svuoj ArchČ 8,434 (1486); [obvinění] z dielu otcovského dědičného i po mateři své ArchČ 10,505 (1498); za díl svuoj otcovský, bratrský a dědický od…bratří svých…vzal jest a přijal [Mikuláš] dědictví ArchČ 5,575 (1500). – Srov. otčizna 1

3. [o chování vůči někomu] otcovský, příznačný pro otce, otcovsky laskavý, přátelsky nakloněný: otcowſke [Karlovy] ke mně [tj. České země koruně] lásky přieznivost…vypraviti Budyš 1b paternae; patrizare otczowſky býti SlovOstřS 143; každý hospodář otcowſkú milost a tu žádost má okázati k své čeledi RokJanB 321b; před přítomností vaší otcovskou [tj. papežských legátů] synovskou čest ukázati ArchČ 20,550 (1467); lásku otcovskú vzkazuji, synu milý ArchČ 7,342 (1468); otcovské jest toto bití, jenž se chejlí k opravení více než ku pomstě ArchČ 20,561 (1469) — v oslovení kněze: nejvelebnější v Kristu otče, …Vznášiem na VMt otcovskú ArchČ 7,304 (1467); ║ usty řiekanie Otče náš, a skutkem zapieranie, nemajíť [takoví lidé] otcowſke poctivosti RokJanK 269b synovskou úctu, tj. úctu k otci

4. [o činech] (ve funkci gen.) předků, otců, zvl. předky spáchaný: zatratí [Bůh] všecky…pro hřiechy otczowſke…, aby jsúce dlúho živi nenásledovali příkladóv otczowſkych ComestK 29a (otczowſke…otcóv svých ~C) parentum…patrum; budúcie ščědie otczowſkeho zprzněnie hřiechem zmazáno jsa MajCarA 5 paterni vitii poskvrňujícím hříchem prarodičů; všecky národy… měly by želeti toho hřiechu svých starších otcóv…a otcowſkeho hřiechu na tom [obdarovávání kněží] nepotvrditi JakVikl 208b; ║ v skládanie svatých otcowſkych kniežat (patriarch gl.) dopuštěn budeš TobU 142b (svatých patriarch ~B, ~K; Tob 6,20: BiblCard a ost.) sanctorum patriarcharum svatých patriarchů (praotců izraelského lidu)

5. [o nemovitosti, vlasti, zákonech ap.] otcovský, zděděný po předcích; [o jazyce, zemi ap.] rodný: otczowſke a božie zákony přěstúpiti BiblMuzSZ 2 Mach 7,2 (~Lit, ~Pad, zákon boží a otcóv našich BiblPraž, našě stará božie práva ~Drážď, ~Ol) patrias; ten [Melchisedech] jazykem otczowſkym spravedlný král nazván jest ComestC 24a patria mateřským; aby všady otczowſkich práv požívali [Židé] ComestC 254b patriis; mě [Medeu] z tohoto otcowſkeho královstvie do tvé vlasti přivedeš TrojL 15b paterno; ona [P. Maria] jest byla z pokolenie téhož s Jozefem [tj. Davidova] a byla vstúpila v dědictvie otcowſke HusSvátA 516a; mnozí pokrmové na novinách otcowſkych BiblPad Pr 13,23 (otcových ~Ol, ~Lit, otcuov ~Praž) in novalibus patrum; ║ Kristus Ježíš byl jest sluha obřezánie pro pravdu boží, ku potvrzení slibóv otcowſkych BiblLit R 15,8 (~Pad, ~Praž, otcóv EvOl) patrum daných otcům, předkům. – Srov. otcovstvie 4, otčizna 2

6. relig. [o vlastnosti] boží, (ve funkci gen.) Boha Otce, vlastní Bohu ve vztahu k lidem: otec nebeský ztáhl ruku otczowſkeho milovánie HusSvátB 149b; z otczowſke vuole [tj. boží] HusSvátB 149b; chvála tobě, Kriste, jenž jsi stvořitel i vykupitel, …ó otċowſka múdrosti KancJist 32 (v oslovení); když povstane [člověk] z hřiechóv, tepruv milosti otċowſke nabude RokLukA 325b