1. co [čnící součásti těla, stromu ap.] osekat, kolem dokola odsekat, sekáním postupně oddělit, pozutínat: oſiekachu prsty rukú jeho i nóh BiblCard Jdc 1,6 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, osekavše jemu ruce i nohy ~Praž) caesis summitatibus manuum… ac pedum; to, což jest ostaveno [z révoví], sřězáno bude a oſyekano Pror Is 18,5 (BiblOl, ~Lit, vyraženy ~Pad, vytlučeny ~Praž) exeutientur; aby všecko větvie bylo oſiekano ZrcSpasK 55; uši, ruce i nos… oſekali [katové křesťanům] PříbrZamP 324b; ano mi [jako čápovi] křídla oſekany, abvch létati nemohl ŽídSpráv 119

2. koho/co osekat, sekáním kolem dokola zbavit něčeho čnícího (končetin, větví ap.); koho useknout ruce a nohy někomu: tiť [páni měšťané] jsú mě na svú čest, vieru vzali, a tak jsú mě hanebně velmi oſekaly PísŠtemb 65; dal [Jetřich] oſekati tovařiše svého BawJetř 562; truncare oſiekati SlovOstřS 151; ten [Konrád] prvé oſekan jest od lidského klopotu, nežli vinu vyznal SilvKron 34a obtruncatus est; oſekawſſe jemu ruce i nohy BiblPraž Jdc 1,6 (var. v. sub 1) caesis summitatibus manuum… ac pedum osekáním zbavivše prstů

3. co [sud, káď] rozbít osekáním obručí: jeho [Víta z Kralic] úředníci železa vybrali [ve mlýně]…, kamení zbili, kádí osekali Půh 4,226 (1466)

4. co [nápoj v sudu] (komu) zničit, vylít rozbitím sudu: zaklál jest [měšťan] drejlink vína plný oštěpem. I točili sú to víno i pili…a ostatek osekali ListářRožmb 2, 320 (1444); v sudech pivo osekali ArchČ 21,334 (1464); piva dobrého pražský sud něco jeho vypili, a což ostalo, osekali ArchČ 7,399 (1470); pivo jeho člověku osekal [Vilém z Ilburka] ArchČ 9,469 (1488)