1. co kým dosvědčovat, prokazovat, dokazovat: to [výpověď] sem také osvědčoval úředníky desk zemských ArchČ 37,221 (1462); ║ na všaké léto na posviecenie a k tomu na všaký den dvakrát, u večer a ráno, věčně dary božie oſwiedczowany mají býti ComestC 115a testificanda prokazovány, tj. činěny na svědectví úcty (?); Odollamites Oſwiedczuge někoho nebo svědectvie na vodě. Oddor oſwiedczuge rodinu nebo svědčenie rodiny VýklHebrL 217a contestans usvědčuje (srov. osvědčiti 3)

2. aby… (koho, komu před kým, v kom [božím]) naléhavě žádat (někoho s dovoláváním se něčího svědectví); koho, komu zapřísahat někoho (někým): Oſwyedczzugyt před bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anjely jeho, aby to zachoval EvOl 164b (1 T 5,21: BiblDrážď a ost.) testor; protož v milosti to praví a oſwiedczigi v hospodinu, abyšte již nechodili, jakožto pohani chodie v ješitnosti BiblDrážď E 4,17 (~Ol, ~Lit, ~Pad, svědčímť EvOl, BiblPraž) testificor; dobřě viete, bratřie najmilejší, že sem… otcovskú vás pilností napomínal a také oſwyedczowal, aby těch pohanských obyčejuov nikoli nezachovávali VítAug 96a me…contestatum esse; Oſwyedczugy vám přěd bohem i anjely jeho…, aby ani k těm diábelským hodováním… scházěli sě VítAug 100a contestor vos; oſwiedċowal si je [předky] v duchu tvém skrzě ruku prorokóv tvých BiblPad Neh 9,30 (~Kladr, napomínal s ~Ol, ~Lit, ~Praž) contestatus es

3. co, že… komu [božstvu], čemu [nebi] potvrzovat braním někoho n. něčeho za svědka, stvrzovat přísahou při někom n. při něčem; že… zapřísahat se někým: cožkoli uložíš,… slibujiť tobě nepochybně naplniti a toť bohuom oſwiedczugi TrojA 5a deos contestor; bohóm našim v pravdě oſwiedczugeme, že jsme z úmysla nevešli do země krále tvého TrojL 9b deos… testamur; contestamur oſwiedczugem, alia dicit na svědomie béřeme VýklKruml 88a (Jdt 7,17: přizývámy na svědečstvie…nebe i zemi BiblOl, přijímáme… na svědectvie ~Praž, pod. ~Lit, přisvědčujem…nebi i zemi ~Pad); oſwiedcżugi dnes nebi i zemi, že tudiež zahynete BiblPraž Dt 4,26 (svědky přivolávám… nebe i zemi ~Card, pod. ~Ol, ~Lit, svědky vzývám… nebe i zemi ~Pad) testes invoco…caelum et terram

4. co, že…, s přímou řečí (komu, přěd kým) oznamovat, dávat na vědomí; [něco budoucího] ohlašovat; [vůli boží] hlásat; [výrok] prohlašovat, tvrdit: padúcí dóm větčí i menší oſwiedczuge [prorok] ProlBiblL 159a (2 ad Am: ~K, BiblPad); před jasností Vašie Velebnosti pravdy osvědčením pravým osvědčujem, že… ArchČ 3,289 (1408); mistři v školách, kdy jiným mistróm odpovídají neb kdy co piší, oſwiedcżugij, že nemíní nic křivého držeti HusSvatokup 110a; slyšte a oſwiedċugte v domu Jákobově BiblPad Am 3,13 (~Praž, osvědčeno vám buď ~Drážď a ost.) contestamini; Oſwiedċugi zajisté každému, jenž slyší slova proroctvie knih těchto: Ač kto přiloží co k těmto slovóm… BiblPad Ap 22,18 (potvrzuji ~Ol, svědectvie já vydávám ~Praž) contestor; die [sv. Pavel]: Modlte se, aby slovo boží běžalo a osvědčovalo se ArchČ 3,214 (1420; 2 Th 3,1 ut… clarificetur: aby řěč Pána tbána byla i osviecena byla EvOl, ozračena byla BiblOl, oslavena byla ~Lit, ~Pad, jasně ohlašována byla ~Praž); to [násilný čin] TMti osvědčujem ListářRožmb 2,261 (1443); z strany krále, královstvie i také nás pokorně oſwėdċugem, že nic nechcme takového praviti KorPosA 95a; prvé nežli řeč počnem, dvojí věc oſwiedczugem, duchovní a světskú HilPřijA 2

5. jur. co, o čem, že…, kterak… (komu, před kým) úředně oznamovat, ohlašovat; [výrok] prohlašovat: „oſwiedczugit [Beliál] o nákladiech, škodách i příslušnostech,“ i da jeden lístek žalobný súdci BelA 164b; škody, když o ně póhon jde, mají býti oſwyedczowany, točíž odpověděny komornič druhu DubA 4a; chci dskami ukázati a škody osvědčuji Půh 1,131 (1405); na svědecstvie beru pána boha svého a před vámi [členy koncilu] oſwiedczugi, že nic kacieřského… nedržím MladJerF 129b testor…deum meum et vos; v prvniem zajisté sváru sjití oſwiedcžuge řečník právo svého pána zdravé býti PrávHorS 169b protestatur; v tom své vuole nemienie [účastníci sněmu v Písku] požívati, všem i každému to osvědčujíce ArchČ 3,258 (1426); Hřivnáč oswiedczugie svój třetí přísud na Oldřicha PrávOpav 1,30 (1434); pan Mikuláš z Vladěnína… mluvil a oswiedczowall, kterak své zbožie všecko spolu… panu Hanušovi z Vladěnína zastavuje PrávOpav 1,28 (1436); ║ po kostelech křesťanských každý svátek na vás [Jiřího z Poděbrad a jeho rodinu] volají a zvonie a za kacieře vás vždy osvědčují ArchČ 20, 554 (1468) vyhlašují

6. na koho (přěd kým, komu že…) stěžovat si na někoho, vznášet stížnost proti někomu: to [nevložení do desek] na rukojmě své oswiedczugie [Skrbinský], že jemu nedržie PrávOpav 1,35 (1439); dobrým lidem na nás osvědčoval [Oldřich z Rožmberka] ListářRožmb 2,163 (1442); že by někteří páni z Rakús před pány moravskými na mě osvědčovali, mieniec mi hanbu i škodu učiniti ListářRožmb 3,79 (1446); Vlach na VMt osvědčuje, že jest chtěl přestátí na panu Labuťovi o ty věci, kteréž sú mu vaši lidé učinili ArchČ 7,382 (1469); svévolně a bez potřeby osvěčoval před námi [před konšely Jakub] v plné radě na některé z nás ListářPlz 2,283 (1491)