1. (čeho, kde) osvícení, osvětlení (něčeho), dodání světla (něčemu n. někam): kteréžto [světlo] osvítilo sě v srdcích našich k oſwyczenye uměnie jasnosti boží EvOl 162a (2 C 4,6: BiblOl, ~Lit, ~Pad, abychom svietili ku poznání ~Praž) ad illuminationem scientiae claritatis Dei (v obraze); ta strana nebe [tj. východ] jest počátek oſwieczenie světa, neb odtad vyniká slunce, jenž vešken svět osvěcuje BřezSvět 110a; slunce [při zatmění] svých paprslkuov nevyskytne k uoſwieceny světa TrojL 11b; báli sú se [pastýři dři Kristově narození] bázní velikú z neobyčejného vídanie anjela pro náhlé světlostí oſwiecenie HusSvátA 523a ozáření jasem; sviecnové, kdežto lúč na nich pálé k uoſwieczeny v domu PrávSasE 50b zcu geluchte

2. (čeho) světlo, osvětlení něčeho n. osvětlenost dodaná vnějším zdrojem: položil jsi [Hospodine]… svět náš na oſwieczenye obličějě tvého ŽaltWittb 89,8 (BiblDrážď, pod. ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblLit, ~Pad, v světle ~Praž, v obezření ~Ol) in illuminatione; vyvedl [Bůh] jě v oblacě denném a cělú noc v oſwiecenyu ohenném ŽaltKlem 77,14 (~Pod, BiblOl, ~Pad, v svieceňú ŽaltWittb, BiblDrážď, ~Lit, v světlosti ŽaltKap, BiblPraž) in illuminatione; jehožto [slunce] jasností veškeren svět přijímá oſwieczenije a teplotu AlexPovB 270b radios eius illuminare totum mundum; tu [ve Skotsku] jest oſwieczenye, třidceti dní vždy den ustavičně a osmnáste vždy nocí ustavičně LucidF 135b; ohraď Oſwiecenie naše v domu boha našeho BiblPad 2 Esd 8,80 (světlost ~Card, ~Ol, ~Lit, světlo ~Praž) luminare nostrum; kterážto [noc] hřiechóv zatměnie oſwyeczenym slúpu ohnivého jest zapudila KancJist 192; ráno bývá, že slunce vycházie a osvěcuje se…, i to rané oſwietienie znamená vieru v našich srdcích RokLukA 446b; v cierkvi své svaté stvořil jest [Kristus] slunce, od kterého všecky hvězdy mají bráti svú světlost a oſwiczenie, to jest duostojenstvie najvyššieho biskupa ŽídSpráv 148 — v obraze: ty [synu] si oſwieceṅie starosti mé AsenF 261b; Maria, světa oſwyeczenye Levšt 358; měsiec od slunce béře své světlo, tak cierkev svatá oſwíeceṅíe své od Krista VýklŠal 118a; on [Kristus] jest také světlo, že všecka světla od něho oſwiecenie berú RokJanB 11a; ║ rámě jich neuzdravi jich, ale pravicě tvá a rámě tvé, oſwiecenye tvého obličěje ŽaltKlem 43,4 (var. v. osvěcovánie² 1) illuminatio tvá laskavá tvář, tj. přízeň (srov. Novotný, Bibl. slov. 2,1037)

3. čí, čeho lesk, sláva, proslulost: mnozí mají šlechtu a oſwieczenie své od Vašie Jasnosti bráti, jakož rytieři a panoše ŽídSpráv 20; když jest hrabství bystřitského královským dobrodiním došel [Jan Hunyadi],…nového duostojenství erby a oſwiczeni vzal jest SilvKron 88a

4. koho [slepého], čeho [očí] zbavení slepoty, učinění vidoucím; v obraze otevření očí: aby buoh… dal vám… oſwieczenie očí srdcě vašeho BiblDrážď E 1,18 (~Lit, ~Pad, osvěcujíc EvOl, pod. BiblOl, osvícené oči BiblPraž) illuminatos oculos; aby pochválili [lidé] skutku Kristova v oſwieczeni slepého ChelčPost 75a

5. relig. (koho/čeho [původce děje n. nositele děje – rozumu ap.]) duchovní osvícení, přivedení k dokonalejšímu poznání (zvl. náboženskému): zjěvné řěčí tvých oſwieczenie a rozum dává malúčkým ŽaltWittb 118,130 (var. v. naučenie 3) declaratio; Augustin ducha svatého oſwiecenym rozličné knihy skládajě PasMuzA 465; což [z Písma] jest o bázni božie bylo a jich [mnichů] duší k uoslavení a k voſwicenij OtcB 58b quae…illuminarent; cěsta, jížto jest jíti anebo dojíti světlé pravdy v následování Jezukrista, slóve oſwyeczenye AlbRájA 104b; od nich [kazatelů] by ste mohli vzieti duchovné oſſwyeczenye a naučenie WaldhPost 107b; prospěch života duchovnieho záleží…v oſwyeczeny rozumu TrojA 77b in rationis illuminatione; to slušie čisti…, jímž by vzal oſwyeczenye ku poznání boha ŠtítVyš 78a quae illuminet ad Dei notitiam; jí [duši] z toho [boží všudypřítomnosti] pochází divné oſwěcenij božské živé víry, vlité od boha s huory HusSvátTN 192b; v tom svém oſwieczeni ona [duše] všecky poskvrny své jasně vidí a je opravuje PříbrZamM 3b