osvěcovánie², -ie n.; k osvěcovati², osvěcovati sě²
1. čeho [tváře] rozjasňování (se): rámě jich nespase jich, ale pravicě tvá a náruk tvój a oſſwieczowanye obličějě tvého ŽaltKap 43,4 (osviecenie ~Klem, BiblOl, ~Pad, zasviecenie ~Praž, prosvěta ŽaltWittb, BiblDrážď, osvěta ŽaltPod) illuminatio. – Srov. osvietiti sě 1
2. relig. duchovní osvěcování, obdarování schopnosti dokonalejšího poznání: ten trój rozum sde srovnává sě s trojím činem svatých anjelóv, to jest s očiščováním, oſwyeczowanym, svirchováním AlbRájA 96b (~B) illuminationi; když tak budeš poprslkem tvého rozuma opatrovati, tehdy sě tvé temnosti osvietie…jinak by nebylo nebeské oſwyeczowanye AlbRájA 99a; první osviecenie bera [papež] z nebe, aby potom osvěcoval biskupy a krále vidomým oſwieczowanim ŽídSpráv 47
Srov. osviecenie