1. [o osobách] zůstávající na místě (sám, neporažený ap.): [Žibřid k Štilfrídovi:] skryl li si sě či kam sě poděl, zda s mne oſtatnieho neviděl? ŠtilfN 197 (~B); ║ jiný pluk, kterýž oſtatni jest, zachován bude BiblPad Gn 32,8 (~Praž, jenž by ostal ~Card, ~Ol) quae reliqua est který je vzadu; ač kteří v Kristu oſtatnj jsouc ještě zůstávajíce v prostnosti své AktaBratr 2,185a (fig.) v Kristu vytrvalí
2. [o části z celku] zbývající, zbylý, zůstávající jako zbytek; [o nedoplatku] ostatní: chtěl bych [mládenec]… oſtatnye léta, v nichž bych měl živ býti, tobě [Moudrosti] obětovati OrlojK 469; větčí diel mých zmordovachu [obyvatelé ostrova] … a mě [Odyssea] i mé oſtatnie zjímavše do tvrdých vsadichu žalářuov TrojA 231a; Paralipomenon řecky, česky kniehy oſtatnie; proto tak slovú, že což jest v knihách králových nepopsáno a tak ostalo, to jest v těch knihách psáno HusVýklB 1a; vzal jest Mojžieš polovici strany krve i pustil ji v nádoby a stranu oſtatni vlil na oltář BiblPad Ex 24,6 (var. v. ostatečný 1) partem…residuam; kteřížto manželé svrchupsanému Rečkovi zavdali jsú na to kúpenie čtyřidcěti k. gr., a ostatních čtyřidcěti k. gr. tíž manželé mají za sebú v zprávě chovati ArchČ 26, 421 (1426); ostatní [na sněmu] takúž moc a mocnost jmieti mají, jako by všichni byli ArchČ 4,462 (1473); ║ oſtatnye věc jest, aby ti, ješto ženy mají, jako by jich nejměli BiblOl 1 C 7,29 (~Lit, ~Pad, ostatekť jest EvOl, budúcí čas jest BiblDrážď, čas jest…již poslední ~Praž) reliquum est nezbývá než; aby větčím divem milosti přišel [Kristus] v zákoně Novém, jelikožto k svátosti oſtatni nad zákon Starý ChelčBisk 71b převyšující Starý zákon
3. [o jednotce v řadě] poslední, jsoucí na konci nějakého pořadí: stal [pohnaný] na ostatní rok [„nemocný“] Půh 1,259 (1408); tuto se již pokládá sedmý věk jako naywoſtatnieyſſij JakZjev 105b; in novissimo autem die poslednieho vel oſtatnieho pak dne VýklKruml 268b (J 7,37: poslednieho dne velikých hodóv BiblDrážď, ~Ol, pod. EvVíd, ~Ol, BiblLit, ~Praž, v najposlední den ~Pad, v najposlednější… den EvZimn, ~Beneš); prvého toho dne měséce a oſtatnieho toho dne LékFrantB 44b; ostatnie poručenstvie zjednávám TeigeMíst 1,756 (1433); svatý Jan v oſtatni kapitole die RokPostK 424b v závěrečné; to město [Ankara] jest oſtattnye ciesaře tureckého a také země turecké dále nenie CestKabK 6a nejzazší
4. [o nějakém množství] ostatní, všechen jiný než předem uvedený: [ve výčtu:] také dal jest oſtatni lid zlata dvadceti závaží BiblOl Neh 7,72 (~Pad, ~Praž, jiný lid ~Lit) reliquus; an Saul spi v stanu a oſtatni lid vókol něho BiblPad 1 Rg 26,5 (jiný lid ~Card a ost.) reliquum vulgus; polož jeden ten chomáček na ten sval a…dva chomáčky kúdelné oſtatnie LékSalM 300 alias; aby jim [Uhrům] JMt vrátil asa tři hrady… a o ostatně hrady… aby král udělal rok až k letnicóm ArchČ 2, 416 (1446); z toho [upomínání] ty nám ani žádný za zlé mieti nemóž… Pak cožť se ostatnieho dotýče ArchČ 21,357 (1468)