1. (čeho/čí) ostatek, zbytek, zbylá část; [nějaké vlastnosti] pozůstatek, stopa; [jídla] v pl. nedojedky: sbeřte oſtatky drobty, ať nehynú EvSeit 143a (J 6,12: oſtatky ~Vid, oſtatky, ješto jsú ostali drochty ~Beneš, oſtatky drobtóv ~Rajhr, ješto jsú ostali drobty ~Zimn, drobty, ješto sú zóstali BiblLit, pod. ~Praž, čsož zóstalo droptóv EvOl, kteří sú ostali zlomky BiblPad, okrajky, ješto jsú zbyli ~Drážď, okrajky, ješto jsú zbytečné ~Ol, drobty a okrajky EvPraž, zbytky ~Klem) quae superaverunt fragmenta; tak sě sta tomu oſtatku [vojska] AlxV 1780; vzdvihnú… oſtatky vašě [tj. krav] v vnicích hrncích BiblDrážď Am 4,2 (tak i ost.) reliquias; Oſtatek… života TobU 149b (Tob 14,4: BiblOl a ost.) reliquum; oſtatki korábové ComestC 17b reliquias; Oſtatek húsenicě snědla jest kobylka BiblOl Jl 1,4 (tak i ost.) residuum; znamenie v srdci nosí a oſtatek nenávisti AlbRájC 25b signa odii; uzře [Bruncvík] jednu panenskú hlavu a ruce, i oſtatek všecko ryba BruncBaw 3a; nedopovědě oſtatka GrizM 156a; oſtatek roku CestMil 117b; sbeřte ty, kteříž sú zóstali, úlomky (otrusky neb oſtatky gl.) HusPostH 51a (J 6,12); pokrmóv oſtatky BiblPad Jdc 1,7 (krmí oſtatki vel drobty VýklKruml, drobty BiblPraž, zbytky krmě ~Card, ~Ol, ~Lit) ciborum reliquias; jedniem dielem toho obvazadla obvěž svrchní stranu a ottatkem obinuj doluov paži LékSalM 640; což se tiem ohněm nedopeče, oſtatek na slunci dosuší CestKabK 6b; ║ nepraví zahynú spolu, oſtatezi nelítostiví zhynú ŽaltWittb Ps 36,38 (oſtatci nemilostivých ~Klem, ~Pod, BiblOl, oſtatkowe ŽaltKap, BiblPad, ~Praž, zbytci ~Lit) reliquiae zbývající; rač vzieti [tři cizince]…a oſtatkem Čechy ŽídSpráv 20 ostatní pak; každý mohl jíti [po mostě] od kláštera Slovan jda až na vostrov a ostatek po vodě Vltavě BřezKron 433 consequenter zbytek cesty, dále

2. pl. ostatky, pozůstatky z těla svatých, relikvie: reliquie svátosti, oſtatczi SlovVodň 69b; kosti svatých vykládají k zisku… Věrně nejsú oſtatkoue penězmi ctěni HusVýklB 38a (oſtatkowe, točíž svátosti ~N); ad eius reliquias k jejím [sv. Ludmily] oſtatkom, t. skrze jejie kosti HymnUKA 96a; reliquie eciam dieuntur ossa sanctorum, que nobis relinquuntur…, Woſtatczy svatých VodňLact S2b

3. (čeho [peněžní částky]) nedoplatek, část zbývající k zaplacení, dlužná částka: těch [dlužných] peněz oſtatek kmotrovi svému v kúpěl jest vložil [král] PulkB 92 residuum pecuniae; nebude li sě moci [Zbyněk] na jiných rukojmích doupomínati ostatku Půh 1,312 (1409); ostatek, což by přešlo [přes „jistinu“], to aby na týž rok…doplnil ArchČ 7,528 (1480). – Srov. ostánie 4, ostatečný 2

4. [ve výpovědi, sledu myšlenek ap.] ostatek, následující zbývající část (dosud nezmíněná), to ostatní: ot toho miesta až do koncě druhých kněh nepsal Samuel…, však něteří dějí, by Nátan oſtatek popsal ComestC 149b sequentia; o nichž [ctnostech] dlúhé vymlúvanie bylo by a…již oſtatek na mysli slušie rozmietati o jejich úřadech SolfA 115a; rozumnému málo se napoví a srozumí oſtatku JakZjev 279a; ostatkuť se nehodí psáti ArchČ 11,253 (1450); doslyš ale i oſtatku [řečí] TovHád 39a; ostatek [dluhopisu jest psán] až do konce týmž obyčejem… jakožto Hanušóv DluhRožmb 143 (1467)

5. teol. (většinou pl.) (koho [Izraele ap.]) ostatek, zbytek ušetřený zkázy n. vymření (jako následku hříchu), zvl. vyvolený lid boží (z řad někoho): shromáždím klécavú a tu, jižto sem byl zavrhl, sběru…, i položím klécavú v uoſtatki BiblDrážď Mi 4,7 (tak i ost.) in reliquias; oſtatki izrahelské BiblDrážď Jr 6,9 (tak i ost.) reliquias; oſtatek podlé volenie milosti spasen bude BiblDrážď R 11,5 (oſtatci ~Lit, ~Pad, oſtatkowe ~Praž) reliquiae; oſtatci plodu mého BiblOl Tob 13,20 (oſtatkowe ~Pad, ~Praž, zóstane li mého co plemene ~Lit) reliquiae; bude li číslo synóv izrahelských jakožto piesek mořský, oſtatci spaseni budú BiblLit R 9,27 (~Pad, oſtatkowe ~Praž) reliqiae; oſtatek Izrahele, t. Židovstva VýklŠal 56b

6. (koho, čí) pozůstalí po někom, potomci, potomstvo něčí: postupuji od práva příbuzenstvie, neb nechci oſtatka mé čeledi zahladiti BiblCard Ru 4,6 (~Ol, ~Lit, potomka ~Pad, rodiny mé, kteráž pozuostala ~Praž) posteritatem; aby neostalo muži mému točíš dědice a oſtatka na světě BiblCard 2 Rg 14,7 (~Ol, ~Lit, oſtatkoue ~Pad, plemena ~Praž) reliquiae; zatratím Babylonovo jmě a oſtatky a pokolenie a plod Pror Is 14,22 (tak i ost.) reliquias; synové jich a dcery jich zemrú od hladu a oſtatezy nebudú z nich Pror Jr 11,23 (BiblOl, ~Lit, oſtatkowe ~Pad, ~Praž) reliquiae; zlořečení oſtadczi tvoji, zlořečený plod břicha tvého BřezSvět 30b

7. čí pozůstalost, dědictví: střěz nevinnosti a viz pravedlnost, neb jsú oſtatkowe človiečku mírnému ŽaltKap 36,37 (BiblPraž, oſtatczy ~Ol, ~Lit, ~Pad, oſtatti ŽaltKlem, ostavci ~Wittb, BiblDrážď, svátosti ŽaltPod) reliquiae (fig.); když ji [sv. Alžbětu zpovědník] poče tázati o nábytce a oſtatcze její ŠtítAlžb 491a

8. (čeho/koho) [často u antonyma „počátek“] konec, poslední část v pořadí časovém n. místním: počátek pohanských Amalech, jehož se oſtatci ztratie BiblCard Nu 24,20 (~Ol, ~Lit, woſtatkowe ~Praž, posledkové ~Pad) extrema; jediný [Bůh] jest bez počátka i vždy bude bez oſtatka věčně LegKat 1297; oſtatek její [domněle správné cesty] vede k smrti BiblOl Pr 16,25 (konec ~Lit, poslednie věci ~Pad, najposlednějšie věci ~Praž) novissima; vodať se chváli již počátkem: Protož tiem velebným oſtatkem, řkúc, nenie oheň, země, vietr a voda? Svár 113 (fig.); na woſtatku poznává se, ano sou plní jedu JakZjev 119b; oſtatek světa ChelčPost 115a; ty pak, položiv při vypsání svátosti počátek, oſtatku jsi nepřidal KorMan 146a dokončení; ║ vzhoří [oheň] až do oſtatkow pekelních BiblCard Dt 32,22 (~Ol, ~Lit, až do pekelních posledkóv ~Pad, naposledy až do pekla ~Praž) usque ad inferni novissima do nejzazších končin pekla; poněvadž jí, paní Johance, dluh počat placen býti po smrti muže její, aby jí do ostatků zaplacen byl Půh 5,1 (1475) do ostatků, tj. do posledních dnů masopustu ♦ k óstatku, na ostatek na konec, v poslední fázi začatého děje; [u děje opakovaného] naposledy: kdež koho koli potkáše [Tandariáš], to vše přes hlavu metáše, až se dvěma k oſtatku hnáše TandBaw 1586; jakož s na počátku pravý súd vydal, tak dokonaj i k oſtatku ŠtítBarlB 178 iustitiam fini impone; k uoſtatku množstvie trojánské přemáhá [Řeky] TrojA 20a tandem; v jeho [Kristově] slovu již k oſtatku rozestřeli siet k lovu ChelčPost 190b; ║ umie [ďábel] tajiti k woſtatku své nešlechetnosti, kterouž na konci …vylévá JakZjev 160b až do konce ♦ do ostatka úplně, zcela; [o postižení všech] do posledního, do posledku: ti, ješto byli ostali v židovskéj zemi z pohanóv, ti jě zhubili do oſtatka BiblDrážď 1 Mach 6,53 (ost. jinak) reliquias eorum; jeho lidi raněné všecky zbil do oſtatka PulkB 95; smrt vše otejme do oſtatka ŠtítBes 197; zúfaním smrtelným nezahynuj [člověče] do oſtatka, ale brzo sě utec ku pokání ŠtítSvátA 75b; těm [měšťanům Táborští] jsú vzeli po sukni a do ostatka svlekše je, pobrali jim kabáty ListářRožmb 2,180 (1442)

9. jm. osob.: Duchek Ostatek de Kněževes TomekMíst 2,25 (1429); Vácslav Ostatek ArchČ 14,459 (1451)