osobstvo | StčS |

osobstvo, -a n., osobstvie, -ie n.; k osoba

1. zvláštnost, jedinečnost: skrzě tě [smrt] právě a svrchovaně jej [Boha] uzřímy, jakž jest v oſſobſtwie JeronM 23a (~O, ~U, v sobě sám ~P) videbimus eum sicuti est sám o sobě. Srov. osobnost 1

2. teol. božská osoba, jedna z osob svaté Trojice: na rózno jedno každé oſſobſtwye boha a hospodina svědčiti křesťanskú pravdú ŽaltWittb 226a (Athan. 19: ~M, osobu ~Klem, ~Pod, BiblOl, ~Lit) personam. – Srov. osoba 6

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).