osobný | StčS | MSS | ŠimekSlov |

osobný, osobní adj.; k osoba

1. osobitý, zvláštní, vyznačující se sobě vlastním souborem zvláštností, specifický: tělo božie…jesttu zvláštním obyčejem…, kterýž jest tej svátosti oſoben a zvlášten OrlojK 449 té svátosti vlastní, pro tu svátost příznačný; sám Pán jako slunce, ano tři světla oſobnije: Otec, Syn a Duch svatý, kteřížto v Písmě sou třie dnové oſobnije JakZjev 371b; ║ dušě jest s ním [tělem] sjednána v jednotu oſobny JakBetl 87a v bytostnou jednotu, v jednu bytost (srov. osobně 2) — jur.: všelijaké osobní svobody, jakožto klášteruov, měst i jiných,… buďte potvrzeny Tovač 24 ed. (všelijaké osoby svobod ~A, ~B, ~C)

2. vyznačující se vnější tělesnou podobou osoby; [o těle] mající podobu osoby: v němž [hříšníkovi] šatan přebývá svými skutky, ačkoli ne bytností oſobnu JakZjev 40b; podlé toho svého bytu podstatního a oſobneho vstúpil jest [Kristus] na nebesa BiskSvátA 6a; o tomto bytu [Kristově] podstatném, tělestném a oſobnem ChelčBisk 16a; kterakž tehdy duch svatý přijde, když Kristus svú přítomností přirozenú a oſobnu zuostává? KorMan 146b; „Toť jest tělo mé, kteréž za vás bude zrazeno,“ že to pravil jest [Kristus] o svém oſobném těle AktaBratr 2,92b

3. relig. (ve funkci gen.) božské osoby n. božských osob: ač koli v bytu svém jeden jest buoh, však v spolu rovné trojici oſobne nerozděleným tovarystvím raduje se Čtver 65b hypostaticae; dotýká [anděl při zvěstování] zvláštnosti oſobne, že syn Najvyššieho bude nazván [Ježíš] RokLukA 20a; jeho [Ježíše Bůh] chválí z té vzláštnosti oſobnie, že jest on druhá osoba, syn boží RokLukA 192b; buoh otec, syn a duch svatý jsú jedné podstaty nerozdielně v božství, avšak z jistých povah každý z nich má své zvláštnosti oſobnie KorMan 53a

4. [o něčem božském] zvláštní, jedinečný: na nichžto [poslech] s sě nerozpáčil [Bože] nikdy v svém oſobnem tróně, v Starém ni v Novém zákoně UmučRoud 1513; Maria…, dievko oſobna, mezi všěmi tichá HodMuz 73a singularis; formosus…woſobny, zpuosobilý VodňLact I7a

5. [o jednání] stranický, sledující prospěch některých (zvl. významných) osob: při niej [pravdě] nenie přijetie oſobnye ani rozdělenie BiblOl 2 Esd 4,39 (přijímanie osob ~Lit a ost.) accipere personas; že ta pře…není pře stranní aneb osobní, ale obecná ArchČ 20,546 (1467); ║ Pán mstitel jest nad tě a nenie slávy oſobne BiblLit Sir 35,15 (oslavy oſobne VýklKruml, nenie při něm sláva všeliké osoby BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, ~Praž) gloria personae nestraní osobám slavným

6. [zvl. v protikladu k duchovním hodnotám] tělesný, fyzický: aby svýma rukama usiloval [učedník] o přiebytce oſobnem, ale svú myslí i žádostí aby to dělal, což buoh přikázal OtcA 153a carnale; inveniuntur triplices nupcie: quedam personales oſſobne, alie sacramentales posvěcné, tercie spirituales PostGlosMuz 35b; mnoho her oſobnych zamyšleno jest, jimižto těla lidská…navykají ke všem skutkuom… rytieřským TrojA 31b (oſobnich ~S); první [nárok] bytu tělesného neb oſobnieho dotýče, tento [druhý] viery a lásky KorMan 11a

7. jur. [o člověku] (kde) tělesně přítomný, osobně přítomný: soudci tito oſobnij sou, jakož je vidíte TovHád 28a; nenie obyčej Čechuom…, aby koho bez slyšenie odsuzovali, leč by prvé ten…oſobnije a přítomné měl žalobníky VšehK 279a

8. [o ději, stavu] osobní, osobně uskutečněný n. uskutečňovaný; stává se admin. termínem: žádný póhon oſobny přejasného krále proti žádnému nemá jíti, ale…jménem hofrychtéře králova buď ta žaloba vedena i póhon MajCarA 55 in personam regis; v oſobne tělesné drženie uvésti MajCarA 66 in corporalem possessionem; aniž jest chtěl [papež]…hodné výmluvě o nestání mém osobném přivoliti HusKorV 172a personali; mělť sem od nich [spojenců Jiřího z Poděbrad] poselstvie osobnie i listnie skrze služebníky páně Žampachovy ArchČ 4,21 (1449); žádáte s námi oſobneho rozmluvení AktaBratr 2, 43b; my Jiří král…jsúc přítomností svú osobní v markrabství našem Moravském ArchČ 16,152 (1464); tu [u soudu] každý aby s svědomím svým osobním byl a ne listním Půh 5,65 (1482); ║ protivenstvie někdy jest oſobně, jako kdy kto bude hledán k zabití ne proto, že jest křesťan, ale pro nenávist někakú LyraMat 73a personalis ze zaujatosti k osobě; trpělivost, aby člověk křivdy oſobné nedbal JakZjev 42b vlastní; nechtěl li by [král] pokoje, ale bitvy osobnie sám a spolu aneboli boj s ním vzieti List VýbAkad 2/2,208 (1470) souboje; požádá žalobce na súpeři něčeho, kterýžto žádným právem oſobnym nenie jemu dlužen PrávHorM 41a (tak i ost.) iure personali právně závaznou osobní dohodou

9. osobní, (ve funkci gen.) osoby n. osob: chcete li [Lakedaimonští] radovati se silú oſobnij AlexPovB 250b fortitudine personarum

10. gram. osobní, tvořený z osobních zájmen: potvrdné affirmativum, personalia sint osobna KlarVokF 107 (De grammatica; ~M)

Ad 4: za lat. formosus stč. též výtečný. – Ad 10: o stč. překladu podle Donata v. Fr. Jílek, Klaretovo čes. názvosloví mluvn., VKČSN 1950, č. 4, 43

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


osobný adj. osamělý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


osobný adj. = sličný; — osamělý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).