1. [ve vztahu k jednotkám celku] zvláštním způsobem, specificky (u každého), individuálně: jenž [Hospodin] složil oſobnye srdce jich [lidí] ŽaltPod 32,15 (zvláščě ~Wittb, BiblDrážď, vláště ~Ol, zvláštně ~Lit, obláščně ŽaltKap, obvláštně BiblPraž, znamenitě ŽaltKlem, rozdielně BiblPad) sigillatim; vida [Kato] hlúpých lidí svyky, činy, nravy,… myslil na to tak oſobnye, chtě je tresktati podobně KatoVít 58a (v rýmu); ║ antonomastice oſobnye Slov Muz XII D 1 (zadní přídeští)osobitě, obzvláštním způsobem (?)

2. jako bytost vyznačující se navenek specifickými rysy, ve vnější osobní podobě: ačkoli sta [muž a žena] dva oſobnye, však budú v manželství jedno tělo ComestC 45b personaliter — teol.: tři osoby oſobnie rozličné, ale v podstatě, věčnosti, moci a slávě jednostajně a rovné BřezSnářM 24a; angelus ergo est spiritus racionalis creatus, non yppostatice osobnye corpori unitus HusBetl 5,85; ta Trojice [Otec, Syn a Duch svatý] jest jedno ne oſobně, ale v podstatě a v bytu JakPost 52b; ač v něm [v Otci Syn boží] zuostává, však se dělí od Otce oſobnie RokJanB 2b

3. osobně, sám, nikoli zprostředkovaně, zvl. nikoli prostřednictvím svého zástupce n. své písemnosti: já miením mieti <sě> k tobě s věrnú věrú jako k sobě,…jako by mi woſobnie v mém srdci byla Pís Třeboň, SA A 7,141a; při vdovinu sám oſobnie súdil [Traianus] GuallCtnostK 199 personaliter; kteříž [muži] jsú při tom oſobnie byli TrojA 242b; svátost těla a krve božie, v niežto jest oſobnie a přítomně pán Kristus JakBetl 107b; že sme často osobně i listovně prosili pana Přibíka, já i pan Jiřík ListářRožmb 3,342 (1448); ještě Ježíše oſobnie neznal [slepec] RokJanB 160b; to ste za zlé oznamovali…na vojnu jeti samému oſobně s braní AktaBratr 1,17b; dokad spolu se neshledáme osobně ArchČ 10,289 (1486) — admin.: ti, ktož obdrzie ta zbožie, sadú na nich osobně v městečku pověděném… do roka CJM 4/1,166 (po 1378); oni tu [u soudu pohnaní] oſobnie stojiece BelA 162b personaliter; Jan Hus, v tomto svatém koncilium tuto oſobnie postavený AktaKost 47b personaliter; aby sám osobně anebo plnú moc svú k Letnicem nynie příštím k nám vydal [Oldřich z Rožmberka] a vyslal do Prahy ListářRožmb 1,45 (1422); jakož k VMti osobně poselstvie do Soběslave učinili sme ArchČ 14,77 (1458); ║ páni ti oſobnye s zeměmi, s hrady a se všemi právy i také s panstvím svým pod naším… ústavným panováním…věčně zuostaňte MajCarA 25 personaliter svými osobami; při tom [jednání] paní Agnéžka osobnie přítomností před úřad stála PrávOpav 1, 45 (1447) osobně přítomna (nebo instr. sg. adj. „osobní“ ?)